„Pro pozemkové úpravy potřebujeme získat do svého vlastnictví až třicet hektarů půdy. Jednání mezi vlastníky a Pozemkovým úřadem Prostějov, který úpravy a výkup organizuje, se vyvíjela dobře. Jenže pak do hry nečekaně vstoupil další subjekt. Tento zájemce nabízí soukromým majitelům víc, než je zákonná cena. Je tedy jasné, koho vlastník půdy upřednostní,“ upozornil předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, který je i konickým zastupitelem.

Uvažuje nad tím, o co může kupci jít. Zná totiž případy, kdy se soukromý investor dozví předem, že obec nebo stát chce postavit veřejně prospěšné dílo. Skoupí tedy půdu a následně ji obci či státu se ziskem prodá. „Legální zisk, řeklo by se. Jenže o něj se stavby prodraží,“ poukázal Vlček.

Konický starosta Jaroslav Mazur prozradil, že pole v okolí jejich města skupuje místní firma Rols. Předseda představenstva této společnosti Vladimír Sehnal však vyvrací, že by zamýšlel s poli spekulovat.

„Pozemky jsme chtěli kupovat dávno před úpravami, ale až teď na to máme peníze. Jde o souhru náhod,“ vyjádřil se. Podotkl, že Rols má nyní spoustu polí v okolí Konice v nájmu.

„Pozemkové úpravy ale zruší všechny smluvní vztahy. Trh s půdou se tak zcela otevře a nám se může stát, že pole, na kterém chceme hospodařit, koupí někdo jiný,“ řekl s tím, že se tak již dokonce stalo. „Vím, že už někdo takto koupil devět hektarů,“ pokrčil rameny.

Zdůraznil, že jejich společnost si nemůže dovolit dál přicházet o zdroj obživy. „Půda je pro nás základní výrobní prostředek, potřebujeme ji,“ konstatoval.

Tvrdí, že jejich společnost chce v okolí Konice koupit třicet až padesát hektarů. „Neskoupíme celý katastr, město se může poohlídnout jinde,“ ubezpečil.

Přesto však šance na dokončení pozemkových úprav nevidí jako nijak valné.

„Kupovat chceme nejen my, ale i jedna brněnská realitní kancelář. Lidem nabízí, co vím, až třikrát vyšší cenu, než je ta úřední. Mám obavu, že pod cenou dnes už svoje pole nikdo neprodá,“ uzavřel.

Činovníci Pozemkového úřadu Prostějov začali o pozemkových úpravách v konickém katastru jednat v roce 2006. „Pokud vše půjde dobře, pak by se na tolik potřebných protipovodňových úpravách mohlo začít pracovat od roku 2010,“ informoval Jiří Koudelka, ředitel zmíněného úřadu.