Pravidelná každodenní péče o chrup patří mezi základní hygienické a kulturní návyky. Navíc podle zákona o zdraví lidu je povinností každého člověka chránit své zdraví. Následky neléčeného zubního kazu se mohou projevit i ve vývoji obličejové a čelistní soustavy, onemocněním sliznice ústní dutiny či poruchou mezičelistních vztahů.

„S čištěním zubů by měli rodiče u dětí začít v okamžiku, jakmile se objeví první zub. Ve většině případů stačí jako prevence proti vzniku zubního kazu ranní a večerní čištění. Zvýšenou péči ale potřebují děti zdravotně handicapované,“ uvedla dětská zubařka Zdena Bučková, jejíž nejmladší pacient měl teprve čtrnáct dní. „Ve zcela výjimečných případech se dítě narodí s předmléčnými zuby, které brání matce v kojení. Většinou nemají kořeny, takže se dají snadno a bezbolestně odstranit,“ popsala kuriozitu zubařka.

Před rokem 1989 zajišťovalo preventivní prohlídky zubů školáků příslušné školní zařízení. Česká stomatologická komora pak měla měsíční přehled o počtu dětí, které se na kontrolu chrupu dostavily a kolik jich potřebovalo ošetření.
Plnou odpovědnost dnes za zdravotní stav dětí nesou jejich rodiče. Jen na nich záleží, kdy poprvé navštíví dětského stomatologa a zda si odnese bolestivou vzpomínku.

Viníci: hygiena a špatné stravovací návyky

„První dětské kazy se začínají objevovat už u dvouletých dětí. Na vině jsou často špatné stravovací návyky a nedostatečná hygiena. Dítě předškolního věku by mělo zvládnout při čištění krouživý pohyb a až získá zručnost, přejít na pohyb stíravý,“ vysvětlila Bučková.

„Zuby si čistím každý den ráno i večer, ale nějaký ten kaz mám,“ prohlásila desetiletá Karolína Čejková z Prostějova, kterou do ordinace přivedla vypadená plomba.

Preventivní vyšetření hradí všechny zdravotní pojišťovny v rozsahu dvou prohlídek za rok. Přesto značná část rodičů z nedbalosti nebo pracovního vytížení kontroly u zubaře zanedbává.