„První zahraniční investor začal působit ve východní části Prostějova ještě před vybudováním průmyslové zóny. Tehdy jsme začali velmi intenzivně diskutovat o tom, jak si vývoj v této oblasti představujeme,“ uvedl místostarosta Miroslav Pišťák s tím, že po vzoru japonského investora poté projevili o prostor pro své výrobní pobočky další firmy.

Těch je nyní v průmyslové zóně 12. Polovina je jich ryze českých a dvě přímo z Prostějova. Od roku 1997 investovala prostějovská radnice do výkupu pozemků v průmyslové zóně 83,4 milionů korun a do výstavby přístupových komunikací a inženýrských sítí 50 milionů. Následným prodejem investorům získala 216, 4 milionů korun.

„Jednorázový příjem z prodeje pozemků je neopakovatelná věc. Daňová výtěžnost a finanční prostředky získané zaměstnaností v průmyslové zóně jsou naopak dlouhodobého rázu,“ poznamenal místostarosta Vlastimil Uchytil.

Průmyslová zóna výhodně umístěná v dosahu napojení na dálnici se bude ještě rozšiřovat. Letos město vykoupilo dalších sedm hektarů. Část pozemků přitom leží v katastru městyse Kralice na Hané, takže obě obce čekají jednání o změně územního plánu Kralic. Stejně tomu bylo i ohledně pozemku v sektoru G, který koupila další prostějovská firma FTL.

„Město Prostějov požádalo zastupitelstvo Kralic na Hané o změnu územního plánu,“ podotknul starosta Kralic Pavel Kolář s tím, že zastupitelé změnu schválili. Zájem investorů o průmyslovou zónu zvedá ceny pozemků v této lokalitě. Zatímco v roce 2000 kupoval Prostějov metr čtvereční půdy za 200 až 250 korun, dnes potřebuje jednou tolik.

Zastupitelé města chtějí najít prostor v oblasti Prostějova pro další průmyslovou zónu. „Vhodné plochy hledáme po dobu novodobé historie města. Musejí být v souladu s územním plánem,“ řekl vedoucí odboru rozvoje a investic Antonín Zajíček. „Vstup do průmyslové zóny má i druhotný efekt, ne pro všechny investory pozitivní. V průběhu archeologického průzkumu, který je součástí přípravných prací, se ukázalo, že vyčleněný prostor je historicky velmi bohatý a byl osídlený už v době neolitu a posléze zalidněný hradištěm,“ poznamenal Aleš Hilčr, jednatel společnosti prostějovské firmy Micos, která jako zástupce prostějovského podnikání rozjela v tomto týdnu ostrý provoz. „Ve firmě jsme vyčlenili část prostoru a ve spolupráci s Moravským muzeem v Brně vytvořili výstavku nalezených exponátů,“ dodal Hilčr.