METEORADAR (729 m.n.m.)

Prvním a asi nejznámějším bodem našeho čtyřúhelníku je stavba meteoradaru. Odpočívají u ní turisté i cyklisté. Je hodná obdivu a každoročně se v ní konají Dny otevřených dveří, které vždy navštíví několik stovek lidí. A co na ně při případné prohlídce čeká?

„Návštěvníkům vždy ukazujeme radarového stanoviště spolu s erudovaným výkladem pracovníků Českého hydrometeorologického úřadu plným zajímavých informací o historii měření, zpracování dat a jejich využití,“ zmínil se vedoucí radarového oddělení Petr Novák s tím, že lidé jistě ocení i netradiční výhled z vrcholu radarové věže.

Co se týče samotné stavby jde ve své podstatě o speciální věž s podestou. Má výšku 35 metrů a je řešena jako železobetonový tubus kruhového průřezu. Pod vrcholem věže je prstencový prostor pro umístění rozhodující technologie radiolokátoru. V přízemí je místnost pro dílnu, ložnice pro servisní tým a prostor pro zdroj náhradního napájení.

LOVECKÁ CHATA HANAČKA (724 m.n.m.)

Druhý bod našeho pomyslného magického čtyřúhelníku je asi nejméně známý, a také nejvíce skrytý. Nachází se přibližně sto metrů od modré turistické značky na vrcholu Skály. A je jím starobylá dřevěná lovecká chata Hanačka.

Podle dostupných pramenů byla postavena už v roce 1810. Za 2. světové války zde sídlila skupina Juraj partyzánské skupiny Jermak a fašisty pronásledovaní občané z okolních obcí.

V současnosti chata není v příliš dobré kondici. „Momentálně žádnému specifickému účelu neslouží. Přestavba, která byla před několika lety plánovaná se zatím neuskutečnila,“ zmínila se Iva Jonášková ze společnosti MP Holding, a.s., která chatu vlastní s tím , že údajně jde o vůbec nejstarší dochovanou loveckou chatu na Drahanské vrchovině.

Pokud k chatě zabloudíte, můžete si u ní na blízkém ohništi opéct špekáčky, přečíst si pamětní mramorovou desku věnovanou odboji či se zapsat do vrcholovou knihy.

PŘÍRODNÍ REZERVACE SKÁLY (692 až 724 m.n.m)

Na svahu západně od Hanačky najdeme další zajímavost nacházející se v dané lokalitě. Jde o přírodní rezervaci Skály. Na ploše téměř pěti hektarů se zde rozkládá poslední větší přirozený bukový les ve vrcholové části Drahanské vrchoviny. Buk lesní doplňuje místy smrk ztepilý a javor klen.

„Ty buky tady jsou opravdu nádherné, najdeme zde i majestátní kousky, podívejte se,“ ukazuje mi košaté koruny přímo na místě milovník přírody z Prostějova Jiří Sedláček s tím, že na některých kmenech můžeme objevit i nádherné choroše v podobě troudnatce kopytovitého.

„A i bylinné patro tu stojí za to, k vidění je tu třeba kostřava lesní, pitulník horský či bukovník kapraďovitý,“ doplnil nadšeně Sedláček.

PRAMEN LUHY (693 m.n.m)

Poslední vrchol našeho čtyřúhelníku najdeme kousek za západní hranicí výše zmíněné přírodní rezervace. Jde o místo asi nejmalebnější, pramení zde totiž říčka Luha, která je zdrojnicí podzemní řeky Punkvy. Samotné prameniště bylo před lety zvelebeno a doslova láká k návštěvě. Najdeme zde nejen pramen s lahodnou vodou, ale i „soví“ panel se spoustou hrníčků a příjemné posezení.

K pramenu vede značená odbočka z modré turistické stezky a turisté si již toto místo oblíbili. Dokonce i v pozdním podzimu jsem zde na výletě s rodinou narazil na jednu další výletnici.

„Mám toto místo moc ráda, z hlubokých hvozdů se najednou ocitnete na prosluněné planině a můžete se zde v každé roční době příjemně osvěžit,“ sdělila nám Petra Komárková z Brna, která má prý pár kilometrů od místa chalupu.

Takže na zdraví a tím jsme putování po nejvyšších partiích Drahanské vrchoviny ukončili a pomyslně uzavřeli všechny vrcholy našeho magického čtyřúhelníku.