Na poslední laboratorní výsledky se přitom stále ještě čeká.

„V laboratoři je ještě vzorek čtvrté osoby, u které máme na hepatitidu podezření," uvedla vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Olomouci Růžena Halířová.

Nelibost u žáků i rodičů vzbudila především karanténní opatření. Děti mají oddělené prostory pro vyučování i záchody, zvlášť se i stravují. Ruce si povinně myjí dezinfekčním prostředkem. To jsou však jen drobné nepříjemnosti ve srovnání s tím, že musí odříct tábory a budou mít o prázdninách zákaz koupání.

„Na tábor jim totiž žádný lékař nevydá potvrzení o bezinfekčnosti," podotkla hygienička Růžena Halířová.

Protože zatím poslední kontakt měly děti s nemocnými osmnáctého června, skončí jim karanténa sedmého srpna, tedy po polovině prázdnin.

Rozhořčení lidé psali i do diskusí na webu Prostějovského deníku.

„Ci.áni děkujeme, pokazili jste nám celé prázdniny. Máte mít své vlastní školy, když nedbáte na hygienu. Co dotáhnete příště? Ředitelé těchto škol zamyslete se!!," ozval se čtenář, který si zvolil přezdívku Nas.aný rodič.

V diskusi se však objevily i mnohem tvrdší příspěvky, v lepším případě posílající všechny Romy do Indiie. Zarážející je i počet kladných hodnocení u těchto příspěvků.

Podle sociologů jde v tomto případě spíše o výkřiky určité skupiny jednotlivců.

„Češi jsou rasisté, to je skutečnost potvrzovaná nejrůznějšími výzkumy, ale zase si nemyslím, že by to bylo tak hrozné, jak to vypadá při pohledu na podobné diskuse," komentoval příspěvky sociolog Pavel Klvač.

Frustrovaní a krytí anonymitou

Většina diskusí na podobná témata totiž podle něj přitahuje specifický typ lidí.

„Často jsou to lidé s nižším vzděláním či frustrovaní, kteří čekají na takovou příležitost," míní Klvač.

Lidé krytí anonymitou internetu často používají formulace a zveřejňují myšlenky, které by s odhalenou tváří na veřejnosti nevyslovili ani šeptem.

„Když se zkombinují tyto dvě podmínky, tak můžeme dostat to, co na internetu vídáme denně. Navíc příspěvky i jejich hodnocení mají charakter ankety. A v anketě vždy převažují extrémní hodnocení, ať už kladná nebo záporná. Mohu říci, že dojem při shlédnutí takovéto diskuse rozhodně neodpovídá nějaké průměrné realitě. To není statistické šetření, které by mělo nějaké relevantní výstupy," vysvětlil sociolog Klvač.

Podle něj jsou také podobné útoky na menšiny většinou hledáním obětního beránka za jiné, ve společnosti chronicky neřešené problémy.

„Lidé ukazují a zdůrazňují cizí špínu nejčastěji tehdy, pokud potřebují smýt nějakou špínu vlastní," poznamenal Klvač.

SOUVISEJÍCÍ: Na dvou prostějovských školách se objevila žloutenka