V rámci Bran památek dokořán se zájemci dostali například do bývalé nové synagogy, zvenčí si prohlédli takzvanou „empírovou“ synagogu v Demelově ulici, v její blízkosti pak dům, který nechal postavit významný prostějovský podnikatel Feit Ehrenstamm.

Objekt dnes běžně navštěvujeme, pokud jdeme něco vyřídit na odbor dopravy prostějovského magistrátu.

„Tato někdejší synagoga přežila útoky v době okupace a po válce se stala místem duchovního setkávání Československé církve husitské, která o ni pečuje, a aktivně připomíná historii svého svatostánku, ale i tragické osudy jejích bývalých návštěvníků. Chtěl bych ocenit tento příkladný přístup, kterým se můžeme v Prostějově inspirovat ve vztahu k židovské historii a památkám obecně,“ zahájil v bývalé synagoze, dnešním Husově sboru, nedělní program náměstek primátora Jiří Rozehnal.

Dalším zastavením byl například Špalíček, kde měli návštěvníci možnost navštívit expozice o slavném prostějovském rodákovi Edmundu Husserlovi a o životě v židovském ghettu.

Cestou ke starému židovskému hřbitovu ve Studentské ulici byla na programu ještě krátká zastávka v ulici Sádky, u domu, který nechal ve druhé polovině 19. století vystavět lékař Gideon Brecher jako dům nadační.

Příběh rabína Chatama Sofera

Na starém židovském hřbitově zpustošeném v průběhu II. světové války, kdy byly náhrobky městem rozprodány firmám či soukromníkům, představil účastníkům Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze příběh slavného bratislavského rabína Chatama Sofera a jeho prostějovské působení:

„Chatam Sofer byl významnou osobností 18. století a do Prostějova byl tehdy doporučen jako do místa, kde mohl rozvíjet své nadání. Založil zde školu, která posléze nabyla věhlasu v Bratislavě, kam odešel i se svou ženou, dcerou prostějovského rabína Jerwitze“.

Osud hrobu, v němž v Bratislavě spočívají ostatky Chatama Sofera, má společné znaky s osudem starého židovského hřbitova v Prostějově.

„Podobně jako ten prostějovský, musel být i bratislavský židovský hřbitov na nátlak státních orgánů zrušen. Takřka v hodině dvanácté se však židovská obec postarala o to, aby hrob Chatama Sofera a hrob jeho kolegů zůstal zachován. Dodnes je tak poutním místem a proudí k němu spousta věřících i turistů,“ dodal Polakovič.

Prostějovský starý židovský hřbitov byl v roce 2016 prohlášen kulturní památkou a v současné době se jedná o jeho rehabilitaci.

Poslední zastávkou byl nový židovský hřbitov za Brněnskou ulicí. Zde spočívají ostatky zhruba pěti stovek prostějovských občanů židovského původu.

Jsou zde provizorně uloženy i nalezené náhrobky ze starého hřbitova, do jejichž vypátrání se před časem úspěšně pustil také Prostějovský Deník.

Pátrání po náhrobcích stále trvá, a pokud byste měli informace o dalších možných nálezech náhrobních kamenů ze starého prostějovského hřbitova, můžete se obrátit na redakci Deníku nebo na spolek Hanácký Jeruzalém – hanackyjeruzalem@gmail.com