Postaral se o to Hynek Skoták, sochař, publicista ale také autor divadelních textů. A ten jeho s názvem Furianti, který se věnuje použití židovských náhrobků na zahradě, zaujal nejen porotu.

"Text byl oceněný divadelní cenou navazující na Cenu Alfréda Radoka. V rámci scénických čtení dáváme prostor novinkám, které ještě nikde nezněly - a tohle je jedna z nich. Byl dobře napsaný, vtipný, líbil se porotě a na pondělním scénickém čtení bylo plno," uvedla za Divadlo Zlín produkční Veronika Jurčová.


Samotný text pojednává o skutečném případu. Představitelé židovských organizací se totiž rozhodli ve spolupráci s Deníkem a Muzeem a galerií Prostějov vyhledat pozůstatky náhrobků z židovského hřbitova zrušeného ve 40. letech.

Při následném pátrání pak aktivisté narazili na rodinu, na jejíž zahradě sloužily náhrobky coby zahradní cestička. Dohoda však jako v do té doby v jiných případech nedopadla.

„V srpnovém horku jsem slyšel reportáž o lidech, kteří souhlasili, že odprodají židovské náhrobky, po kterých na dvorku léta šlapali. Zasáhlo mě to jako blesk. A pak jsem ty lidi viděl na fotkách. Za ty ukradené stély chtěli víc. A ještě víc. Ten příběh je pravdivější, než bych si přál. Jména jsou fiktivní, ale tihle lidé tady žijí s námi. A částky bohužel souhlasí,“ říká Hynek Skoták o své hře.

Ta dokáže překvapit tím, že nutí lidi smát se i když postavy by za jiných okolností smích svými postoji nevzbudili.

"Téma sice není čistě komediální, ale autor ho dokázal pojmout jako grotesku. Diváka prostě nutí do smíchu," sdělila Veronika Jurčová.