Svou kariéru zahájil v prostějovském muzeu, kde začal v roce 1969 pracovat jako čerstvý absolvent archeologie. Už tehdy se živě zajímal o památky na keltské osídlení regionu, tedy nálezy z období laténské kultury.

V Prostějově působil tři roky a významně zde mimo jiné přispěl k záchraně sbírek Krajinského muzea v Plumlově.

Na tuto dobu vzpomíná velice rád prostějovský archeolog Miroslav Šmíd. „Tehdy jsem nastoupil do muzea jako středoškolák. Jezdili jsme do Plumlova s psacím strojem a pořizovali soupis nálezů. Byly to krásné roky, pracovali jsme spolu, jedli společně z jedné konzervy a když se skončilo pozdě v noci, přespávali jsme ve spacácích na podlaze v muzejní kanceláři, což bylo přísně zakázáno," vypráví Šmíd.

Do tohoto období spadají i Čižmářovy první významné objevy, z nichž je potřeba jmenovat zejména hrob keltského velmože v Domamyslicích. Čižmář také jako první uvažoval o tom, že opevnění u Ludéřova, do té doby označované jako Švédské šance, by mohlo být keltským kultovním místem.

Nejvýznamnější stopu však Miloš Čižmář zanechal na Prostějovsku v osmdesátých a devadesátých letech. Tehdy, už jako zaměstnanec archeologického ústavu v Brně, provedl poslední etapu velkoplošných odkryvů na keltském oppidu na Starém Hradisku a díky jeho práci tak máme představu o podobě jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť v republice. V poslední době se věnoval i výzkumům na návrší u Němčic nad Hanou, které rozpoznal jako významné obchodní centrum na Jantarové stezce.

V Miloši Čižmářovi odešel jeden z nejvýznamnějších badatelů zabývajících se laténským obdobím naší vlasti. „Byl to vzácný člověk. Žil pro svou rodinu a archeologii. To byly dvě věci, kterým dokázal obětovat všechno," říká Miroslav Šmíd. (pam)