V posledních dnech se uskutečnila jednání mezi ministerstvem a agrární komorou, která zvažovala protesty namířené proti vládě kvůli nízkým výkupním cenám mléka.

Například protivanovské družstvo Taurus přestalo prasata chovat před dvěma lety. „Bylo to z jiných důvodů než ekonomických,“ nechtěl blíže vysvětlit předseda družstva Jiří Hanák. Podle něj jsou ceny vepřového masa a kravského mléka neustále v pohybu, a tak se nedá zhodnotit, která cesta je lepší. „V současné době zvyšujeme provozní a technologické podmínky pro chov skotu,“ dodal předseda Hanák.

„Velkým problémem je, že lidé kupují v supermarketech dovezené zmrazené vepřové maso místo čerstvého domácího masa,“ míní předseda prostějovské agrární komory Zdeněk Vykydal. Sám ale nemá signály o tom, že by byl na Prostějovsku úbytek chovatelů prasat.

Podle údajů ministerstva zemědělství je pokles chovatelů prasat v republice patrný. „Pokud má chovatel ztrátu sto milionů korun ročně, tak si rozmyslí, zda pokračovat ve ztrátovém chovu,“ vysvětlil předseda Vykydal.

„Mléko i jatečná prasata jsou problémové komodity,“ prohlásil Vykydal. Agrární komora vydává ročně nemalé peníze na propagační akce, aby spotřebitelé kupovali čerstvé české maso.

„Přímá regulace skladby masa prodávaného v obchodech je mimo současné možnosti ministerstva zemědělství,“ konstatoval mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Podle něj je náprava nepříznivého stavu produkce vepřového masa častým námětem ministra zemědělství při jednáních se zemědělci i při schůzkách v rámci Evropské unie (EU). V roce 2004 totiž přešla většina pravomocí k přímým zásahům na trhu na orgány Unie.

Od roku 1995 klesl počet chovaných prasat v České republice ze čtyř milionů kusů na 2,4 milionu kusů. Vývozní subvence poskytuje z prostředků Unie Státní intervenční zemědělský fond, ale jen vývozcům, kteří vyvážejí maso mimo EU. Do loňského září se dovezlo sto tisíc tun vepřového masa a vývoz představoval 25 tisíc tun.