„Vesměs mají podniky sklizenou řepku, ale u ozimů není pokrok oproti minulému týdnu příliš velký. Z dvanácti procent jsme se dostali na něco přes osmatřicet procent všech obilovin. Pokud by bylo normální počasí tak bychom měli být někde na šedesáti,“ uvedl ředitel prostějovské Agrární komory Augustin Kohoutek.

Největším problémem podle něj není množství srážek, ale jejich rozložení.

„Každý týden dva dny většího deště by nevadilo, kdyby mohli zemědělci potom čtyři, pět dní sklízet. Ale teď je obilí ráno pomoklé, než trochu obeschne a mohou do něj vjet kombajny je poledne a ve tři hodiny už aby zase jely domů. Počasí o letošních žních je téměř nejhorší, jaké může být,“ popsal situaci Kohoutek.

Několik dnů suchého počasí by však podle něj mohlo situaci ještě zachránit.

„Během tak čtyř či pěti dnů bez deště bychom se mohli dostat do normálu, ale to je spíše zbožné přání,“ podotkl Kohoutek.

Podle meteorologů by do víkendu na Moravě pršet nemuselo, ale prognózy jsou v tomto směru nejednoznačné.

Například na Němčicku na tom nejsou se žněmi nejhůř, ale ani tam zemědělcům počasí nesvědčí.

„My máme sklizenou řepku a jarní ječmen, u pšenice jsme za polovinou. Z klasů ječmene už začalo vypadávat zrno, podobná situace je i u pšenice,“ agronom Zemědělského a obchodního družstva v Němčicích nad Hanou Martin Kleveta.

Polehlé obilí může navíc kvůli stálému vlhku začít klíčit.

Ani u té úrody, kterou mají zemědělci pod střechou si nemohou být jisti výsledkem.

„To se všechno pozná při ztrátách na kvalitě,“ povzdechl si Kleveta.

Přitom právě u pivovarnického ječmene je prvotřídní kvalita nutná k tomu, aby ji sladovny vůbec odebraly. I malé výkyvy v obsahu důležitých látek pak výrazně ovlivňují cenu tohoto obilí.

Rychleji uzrálo ovoce

Rozmary počasí ale vadí i zahrádkářům.

„Je to hodně netypické léto: den dva je kolem třiceti stupňů, pak se to zlomí a je třeba jen šestnáct. To se nelíbí nejen lidem, ale i zahradě,“ říká Hubert Antes, jehož koníčkem je už přes čtyřicet let pěstování rajčat. Ta ošetřuje postřikem a tak jim deštivé počasí zatím nevadí.

Kolísání teplot letos podle něj urychlilo zrání zejména u ovoce.

„Meruňky dozrály o týden dříve, broskve o dva. Ale dříve se daly sklízet i třešně. Zato teď, co mělo květ a mohlo by ještě normálně nasadit na plod, opadá. Jako by se příroda bála, že už to nedozraje,“ usmívá se pan Antes, který je původním povoláním zemědělský inženýr.