Přestože by se mohlo zdát, že vysoké ceny jim přinesou vyšší zisky, opak je spíše pravdou. I u nás se totiž neurodilo, takže vyšší cena sotva pokryje ztráty. Pro živočišnou výrobu pak znamená zdražování krmiv téměř katastrofu.
„Pšenice se obchoduje kolem šesti tisíc korun za tunu, což je pro rostlinnou výrobu slušná cena. Zároveň jdou ale nahoru ceny krmného obilí a dalších komodit. Například soja je dražší o polovinu, z osmi a půl tisíce se vyšplhala na více než dvanáct a ceny půjdou zřejmě dále nahoru," vylíčil situaci Roman Palát z Agrispolu Mořice.
Zdražování krmiv znamená vyšší náklady na výrobu mléka. Jeho výkupní cena se naopak snižuje.
„Mlékárny platí kolem sedmi korun za litr. Náklady na výrobu jednoho litru jsou přitom kolem osmi nebo osmi padesáti," podotkla Palát. Diví se, že v obchodech cena másla a mléčných výrobků stále roste.
„Zvyšuje se například i cena mléčných náhražek vyráběných ze syrovátky, které jsou nutné pro výkrm telat. Stále se tak rozvírají nůžky mezi náklady a cenou, kterou můžeme za své produkty dostat," poznamenal zootechnik.
Pro chovy hovězího dobytka tato situace nevěstí nic dobrého.
„Vypadá to na další pouhé přežívání živočišné výroby, o nějakém rozvoji nemůže být ani řeč," povzdechl si Palát.
Na Hané definitivně utichá kvikot vepřů, kteří vyklízí prostor levně dováženému masu z Polska. Nyní jsou zřejmě na řadě krávy.
