VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Troška v Prostějově: Natáčení Čertovin bylo zázračné

FOTOGALERIE / Pozdní vánoční dárek dostali milovníci filmu, zejména pak českých pohádek v prostějovském kině. V pátek do něj totiž zavítal známý režisér Zdeněk Troška na předpremiéru své nejnovější pohádky Čertoviny.

31.12.2017
SDÍLEJ:

Do Prostějova v pátek přijel režisér Zdeněk Troška. Představil svou pohádku Čertoviny, která měla právě na Hané předpremiéruFoto: Deník / Sobecký Michal

Kromě toho, že se tak diváci bavili příběhem jim pak dále večer zpříjemnil právě i režisér se dvěma herci, kteří si vyzkoušeli debatu s diváky.

A Zdeněk Troška u nich bodoval, nezřídka vyvolal potlesk publika a smích.

"Mám z toho obrovskou radost, je to ten největší dar, který jsem mohl dostat," uvedl pak tvůrce Čertovin k vysoké návštěvnosti kina během promítání jeho díla.

Pane režisére, co při pohledu zpět říkáte na to, že se mnohé vaše pohádky staly takovou televizní klasikou? Očekával jste to při natáčení?
Samozřejmě jsem tomu rád, protože člověk to dělá jen proto, aby se lidé na film podívali opakovaně. Dělat film na jedno použití, tak to ne. Takových filmů, u nichž si řeknete po prvním shlédnutí, že už je znovu vidět nemusíte, přitom je hodně. Já ty filmy dělám proto, aby se na ně lidé dívali pořád a jednou se třeba zařadily do cyklu pro pamětníky, protože o tom to je. Film bez diváka není, to nemá vůbec cenu točit. Opravdu se snažím, aby se divák k filmu vracel, jako u Slunce sena nebo pohádkách. Na zřeteli mám jen diváka a to, abychom ho potěšili. A co si budeme povídat, život není nejlehčí. Ještě aby přišel z pole nebo továrny domů a pustil si televizi, kde je to o násilí, agresi a lhostejnosti, to nemá cenu.

V případě série Slunce, seno, jahody se objevuje názor, že jste jí dobře vykreslil mentalitu lidí, především tu venkovskou. Změnila se nějak za třicet let, tedy od prvního dílu?
O Slunce seno to řekl výstižně expremiér Klaus, který o filmu prohlásil, že je to nádherný dokument o konci socialismu v Čechách. Takto tam lidé žili, takové měli sousedské vztahy. Byť je to samozřejmě nadsázka a v legraci. Díky nadsázce si to lidé přebírali, brali za své. A poznávali se v tom. Vidíte pane Troška, to jsme my, to je o nás, to je typicky české, říkali mi někteří. Dneska ta vesnice po 35 letech je jiná. Lidé se přestávají stýkat, vesnice vymírají. Není tam práce, protože se zničily JZD. Mladí odcházejí za prací do měst. Díky tomu, že přijíždějí lufťáci, tak část domů zachrání. Dnes je domorodců jen pár, hodně domů jsou prázdninovými záležitostmi. Vesnická a sousedská soudržnost však zanikla. Ta, co jsem znal ze svého mládí. Bylo to takové domácké, lidi k sobě měli blízko.
Všechno podle mě rozvrátila televize. Třikrát týdně se u nás chodilo do kina, lidé se sešli, popovídalo se. Dneska televize lidi izolovala, všichni jsou doma v pohodlíčku. Dostat dnes lidi do kina, to je umění. Ale zaplať pánbu, že ještě do kina přijdou – kabelovky s tisíci pořadů, hry, to všechno je velkým konkurentem. Jezdili jsme nedávno po jižních Čechách, chtěli jsme se ptát na různé věci, ale vesnice je přes den vylidněná. Lidé v práci, děti ve školách, důchodci koukají na televizi. Dřív vesnice žila od rána do večera.


Točíte raději pohádky nebo filmy v poněkud vážnějším duchu?
Je to o námětu. Ten vás musí oslovit. Když vidíte nějaký text, řeknete si, že by se vám to líbilo, jdete do toho a ponoříte se. Samozřejmě že film ze současné doby je levnější. Přijdete ve svých hadrech nebo něco pořídíte v sekáči. Pohádka je ale v podstatě historický film. Musíte ušít oblečení, vyrobit rekvizity, vymyslet triky, upravovat prostředí aby tam nebyly sloupy elektrického vedení, hromosvody, plastová okna. Je to velikánská práce a zase je to dražší. Zároveň ale také hezčí.

Je nějaká postava z vašich filmů, kterou jste si opravdu hodně oblíbil?
Čerti. Od malička je mám rád, nejdřív jsem se jich bál, pak jsem si je ale oblíbil díky pohádkám pana Lady, pana Drdy a českého čerta jsem si tak oblíbil.

Přejděme k dnes aktuálnímu vašemu snímku, k Čertovinám. Co říkáte na ohlas? Podle dostupných informací je druhé dnešní promítání vyprodané.
Mám z toho obrovskou radost, je to ten největší dar, jaký jsme mohli dostat.


Vzpomenete si na veselé historky z natáčení nebo naopak na okamžiky, kdy se vám do cesty dostala nějaká překážka?
Tohle natáčení bylo zázračné. Moje paní profesorka jela na výlet do svaté země. V Jeruzalémě napsala na papírek: Prosím, ať Zdenečkovi svítí slunce, film se povede a lidem se líbí. Papír složila a dala do zdi nářků. A celou dobu, co jsme točili, nám ani jednou nekáplo. Ani mraky nebyly, takže jsme měli opravdu od začátku pohodu. A i když jsme měli od sedmi do sedmi, končili jsme někdy ve čtyři díky tomu, že jsme neměli prostoje, nemuseli jsme čekat na slunce. Bylo to naprosto skvělé.

Předpokládám, že ve filmové branži tohle není úplně obvyklé.
Byl to zázrak. Oproti tomu Princezna ze mlejna 1 před 25 lety, to bylo děsivé, protože bylo nejdeštivější léto od stvoření světa. Všechny chvilky, co slunce vykouklo z mraků, jsme byli připravení na ten záběr a čekali jsme třeba dva dny, než jsme mohli něco natočit. To bylo děsivý, natáčení se protáhlo o dva měsíce.


Jak vznikl námět na Čertoviny?
Byl to nápad mého kolegy Marka Kališe. Má dva kluky, jeden chodí do čtvrté a jeden do první třídy. A jsou to velmi aktivní dětičky, zlobily a něco vyvedly. A Marka napadlo, ž jsou to takoví dva čerti, kteří zlobí v pekle a za trest je pošlou do světa. Chytli jsme se toho a vznikly z toho Čertoviny, tedy vylomeniny, které dva čertíci dělají.
Řekli jsme si, že to uděláme to ve stylu jako Princeznu ze mlejna. Tedy takzvanou omalovánkovou pohádku. Tedy že tam bude krásná příroda, tedy oslava jihočeské krajiny, krásné kroje, lidová architektura, lidové písničky tak, aby vše bylo sladěné do příjemného, pohodového, lidového příběhu, který vás pohladí a potěší. Typicky českého v tom dobrém slova smyslu.

Co byste na závěr do roku 2018 popřál lidem?
Především zdraví, štěstí, pohodu, fajn lidi okolo sebe, práci, která je baví, a aby se nenechali zbytečně sebou cloumat díky nejrůznějším věcem, které se na nás linou z médií, aby si udělali svůj názor. A hlavně aby byli hrdí a to, že jsou Češi, Moraváci, Slezané, abychom pořád někomu lezli do zadku. Jednou jsme suverénní stát, když ale někdo zamává eurem nebo dolarem, tak se z toho poděláme. Apeluji na všechny, ať jsme hrdí. Podívejme se na Slováky, jakou mají národní hrdost.

Autor: Michal Sobecký

31.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prostějovští Jestřábi. Ilustrační foto

Nepovedený zápas. Jestřábi prohráli v Litoměřicích

Soutěžní svatební pár číslo 73 - Blanka a Petr Coufalovi, Přerov – Kozlovice
3

Dvacáté páté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Nově narozená miminka na Prostějovsku - 3. týden roku 2018

Hodně štěstí, zdraví a spokojenosti do života přeje Prostějovský deník narozeným dětem, rodičům gratulujeme.

Husa bez provázku a výcvik lavinových psů: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 18. a 19. ledna 2018.

Záře z obřího skleníku způsobila poprask. Prý se to opakovat nebude

Jako za polárním kruhem si mohou připadat Hanáci, kteří žijí v blízkosti několikahektarových skleníků na hydroponickým způsobem pěstovaná cherry a koktejlová rajčata. Záře nad jedním z nich, ve Smržicích, způsobila rozruch desítky kilometrů daleko.

AUTOMIX.CZ

Exoti na prodej: O těchto autech jste určitě nikdy neslyšeli. Ale můžete je mít

Přijde vám, že je aktuální vozový park na našich silnicích poněkud uniformní a nudný? Nezoufejte. Stačí si otevřít nějakou velkou celoevropskou inzerci, zadat jako značku „jiné“ a už se na vás hrne přehršel bizarních a zajímavých aut, která na silnici jen tak nepotkáte. My jsme vybrali šest z našeho pohledu nejzvláštnějších.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>