Krátce před vypuknutím první světové války se rodina přestěhovala do Prostějova. Zde se seznámil s prvními hudebními nástroji.

„Byli jsme opravdu muzikantskou rodinou, a protože každý z nás stále na nějaký ten nástroj hrál nebo cvičil, vypadalo to u nás jako v hudební škole. Panu domácímu Měchurovi se to moc nelíbilo, často nadával, ale když jsme za letních večerů při otevřených oknech zakoncertovali všichni společně sklízeli jsme ze všech zahrad Hloučelní ulice, kam naše okna směřovala, velký potlesk,“ vzpomínal po letech Alfons Jindra.

Prostějov opustil Alfons Langer v devatenácti letech. Na pozvání svého bratra přijal místo akordeonisty ve vídeňském souboru, který tehdy hrával v hotelu Carlton v Bratislavě. Musel překonat mnoho překážek, naučit se německy a maďarsky, ale za místo profesionálního muzikanta byl velice vděčný. „Představa o tom, že bych měl zůstat v prostějově a zastávat nadále místo účetního v železářství firmy B. Zahradník, byla pro mě otřesná,“ vzpomínal Langer.

V roce 1937 začal hrát s orchestrem Josefa Venclů, později hrál v jako profesionální hudebník v tanečním souboru svého staršího bratra – Langer Brothers kde hrál až do roku 1956.

V roce 1937 také začal skládat hudbu pod pseudonymem Allan (toto jméno je složeninou z jeho křestního jména a příjmení). Pseudonymu po něm přebralo vokální trio Sestry Allanovy, při jehož zrodu stál a které kromě jiných natočily s Arnoštem Kavkou tehdejší hit Koncert nemluvňat.

Svůj pseudonym Alfons Jindra začal používat od své první skladby – Hodiny spí v roce 1939. Spolupracoval zejména s orchestry R. A. Dvorského a Karla Vlacha.

Alfons Jindra zemřel v Praze několik měsíců po svých sedmdesátých narozeninách. (pam)