Popelníčky zde však už nenajdete, zato přístroj na cigarety ano.
Opodál sedí trojice mužů a kouká u piva na tenis.
"Zákaz? Mě to nevadí, jsem nekuřák," tvrdí jeden z nich.
Jeho kolega však nesouhlasí. "Mě osobně to vadí, nejsem z toho nadšený. Podle mě by si každý hospodský i host měl sám rozhodnout, kde kouřit a kde ne," krčí rameny muž který se představuje jako Michal Župka.
A smutně se podívá na cigaretu před sebou.
Nebudou mít důvod chodit
Nezapálí už si pochopitelně ani v nedalekém tipsport baru. I ten je po jedné hodině téměř prázdný, u stolů sedí jen pět lidí. Nad zákazem mávají rukou. "Nekouříme, tak co," slyším od nich a dále si zde lidé hledí piva.
To v hospůdce U Hodináře, tady panuje jiná atmosféra. Ticho v předešlých podnicích střídá vzrušená debata dvou hospodských.
"Je to hrozné. V klasicích hostincích přes devadesát procent štamgastů kouří. Teď často nebudou mít důvod chodit, protože si ani tu cigaretu k pivu nemůžou dát," hořekuje jedna z žen.
EET bylo špatné, tohle je ještě horší
A druhá, Renata Vašíčková, se přidává.
"Lidé nebudou chodit, radši si koupí lahváč a s cigárem a usednou na balkoně," poznamenává bezmocně.
Pro vládní rozhodování o podnikání nemá dobrého slova.
"EET bylo špatné, tohle je snad ještě horší. Co ale zavedli EET, je tu co chvíli kontrola. Tolik obtěžování ze strany úřadů jsem ještě nezažila," dodává s tím, že už zažila i udávání kvůli údajně špatné účtence.
Další z přítomných, muž po třicítce, při poslechu toho, jak vláda tlačí na hospody, by si podle výrazu nejradši odplivl. Radši si jde ale ven zakouřit.
Bude muset zavřít?
Nadšení nejsou ani další provozní či majitelé.
"Nepřinese to nic dobrého, z vesnic zmizí hospody. V létě to jde, v zimě to bude dost špatné. Nevidím to zkrátka dobře," dívá se s pesimismem do budoucnosti Jaroslav Otáhal, hospodský z Čelechovic na Hané.
„Je to špatný krok, předpokládám, že budu muset zavřít," říká pak Hana Zavadilová, majitelka hostince ve Stařechovicích. Ten je v obci jediným.
Majitelé se většinou shodnou na jedné věci: zákaz jim vadí, protože podniky jsou jejich.
"Vadím mi, že si po květnu nemůžu kouřit ve vlastním domě," říká Zavadilová.
Nesvoboda, ale čistší vzduch
A nelibost nad touto skutečností dává najevo i další provozovatelka, tentokrát hospody v Prostějově, Gabriela Zezulová.
"V podniku si nově nemůžu dělat, co bych ráda. A to mi vadí. Na druhou stranu, bude čistší vzduch a zázemí nebude načichlé kouřem," dodává smířlivě.
Podobně jako od ostatních jsou však slyšet kromě vzteku i obavy. Obavy z budoucnosti bez hostů, bez tržeb. A bez hospod.