„Od konce léta do konce ledna se totiž dostává díky probíhající lovecké sezóně na trh zvěřina, se kterou se můžeme setkat v restauracích, v obchodech nebo ji můžeme zakoupit přímo od myslivců,“ prohlásil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Na Prostějovsku však situace zdaleka tak růžová není.

„Zvěře dlouhodobě ubývá, zvláště drobné. Zajíci a bažanti už jsou pomalu vzácností. Pokud bude někdo něco střílet, tak to spíš zůstane myslivcům. Srnčí, vysoká nebo černá zůstává spíš pro potřeby jednotlivých organizací na různé myslivecké noci, poslední leče a podobné akce. Do distribuce se dostanou snad jen jednotlivé kusy od jednotlivých střelců,“ popsal situaci Jiří Procházka z prostějovského Okresního mysliveckého spolku.

Do distribuční sítě dodávají zvěřinu jen velké podniky jako jsou státní či vojenské lesy. Ty však drobnou zvěřinu neloví. Zajíc na smetaně se tak zřejmě stane vzácnou pochoutkou pro labužníky.

„Tak toho jsem neměl snad deset nebo patnáct let,“ prohlásil se smutným úsměvem Procházka.

Nimrod a sedmiletý srnec

Víkendovým úlovkem se může pochlubit i myslivec František Piňos ze Seloutek.

„Podařilo se mi střelit srnce na Plánivách u Dětkovic,“ pochlubil se vášnivý nimrod.

Odstřel srnce vyhrál jako cenu ve střelbě na asfaltové holuby.

„Srnec je sedmiletý, má už trochu tužší maso, tak poputuje do klobás,“ prozradil Piňos.

Srnčí na houbách

Pokud se mu podaří střelit mladší kus může se rodina těšit na oblíbeného srnce na houbách.

„Srnčí kotletu naložíme do česneku a necháme ležet dva dny. Pak ho na cibulce zprudka opečeme. Mezitím si připravíme houby na cibulce a do nich srnčí vložíme. Přidáme sůl, pepř, jalovec a koření na divočinu a dáme do zapékací misky. V troubě pak dusíme doměkka,“ prozradila recepturu myslivcova žena Marie.

Zvěřina? Kvalitní maso bez přebytečného tuku

Milovníci kvalitního masa by si však zvěřinu rozhodně neměli nechat ujít.

„Vzhledem k jejímu původu je možné považovat zvěřinu za velmi kvalitní biopotravinu, protože na rozdíl od masa produkovaného v režimu ekologického zemědělství nebo v normální zemědělské výrobě se u zvěře nepoužívají antibiotika, proto je možné naprosto vyloučit jakékoliv rezidua. Zvěři pomáhá člověk i mnohem menším množstvím odčervovacích přípravků, než je tomu u obou zmíněných typů zemědělské prvovýroby. Zvěřina je vysoce kvalitní maso bez přebytečného tuku a v níž je možné cítit pravou a intenzivní chuť, která se stupňuje dle pohlaví a věku zvířete,“ uvedl republikový myslivecký mluvčí Jiří Šilha.

Obecně lze říci, že zvěřina chutná plněji, protože zvěř má více pohybu, živí se širokou paletou plodů, bylin a trav, okusuje stromy a keře a tato pestrá strava nechává stopy i ve zvěřině. Chutí je zvěřina podobná hovězímu masu, je však aromatičtější.

Jak nakupovat?

Ani při přímém prodeji od lovce nemusí být kupující bez informací o původu masa.

„Při nákupu u myslivce je možno čerpat údaje o původu zvěřiny z lístku o původu zvěře, kde je uveden např. druh, věk, váha, pohlaví, den ulovení, číslo plomby a další údaje. Kontrolovat je nutno nasazení plomby na zadním běhu, která vylučuje pytláctví. Při nákupu v supermarketu většina údajů není zákazníkovi dostupná a navíc se většinou jedná o zmražené maso, které má oproti čerstvému nižší kvalitu,“ uvedl Šilha.

Pro úpravu je nutno dodržovat některé specifika, zvěřina musí být odležená. Od doby odstřelu zhruba jeden až dva týdny podle teploty v lednici, v chladných dnech, kdy je teplota od nuly do pěti stupňů i venku. (pam)

Srnčí klobásy

Suroviny

30–50% mladého srnčího masa

50–70% libového vepřového boku

Koření a přídavné látky

Na 1kg masové hmoty

20g kuchyňské soli

3g mletého bílého pepře

0,5g koriandru

1 stroužek česneku

Trochu bílého vína

Postup přípravy

Srnčí maso a česnek nameleme přes kotouč s otvory o velikosti 3 mm.Hmotu promícháme s vepřovým bokem,kořením a vše nameleme přes kotouč s otvory o průměru 5 mm.Dobře prohněteme a naplníme do tenkých vepřových střev.Místo srnčího masa můžeme použít i maso jiné zvěřiny nebo jehněčí či kozí maso. Zdroj: www.nejlepsikoreni.cz