Více než dvě stovky opilců z Olomouckého kraje si během uplynulých dvou měsíců vyzkoušely, jaké to je nocovat v některém z pokojů nové protialkoholní záchytné stanice v areálu Vojenské nemocnice Olomouc. Dvouapůltisícovou fakturu za pobyt však dodnes tři čtvrtiny klientů neuhradily.

Zdravotníci z olomoucké záchytky se při přijímání podnapilých osob neřídí jen hladinou alkoholu v krvi. V minulosti totiž opilci s více než čtyřmi promile alkoholu automaticky končili v nemocnici. „Posuzujeme aktuální zdravotní stav klientů, které k nám policisté přivezou,“ řekl primář psychiatrického oddělení Vojenské nemocnice Olomouc Jiří Bilík.

Na stanici se už vystřídalo 230 podnapilých lidí. „Pokud je někdo v bezvědomí, převážíme ho do fakultní nemocnice bez ohledu na to, kolik má zrovna promile. Pár osob jsme už odeslali na tamní jednotku intenzivní péče nebo na oddělení ARO. Naopak mnozí lidé s více než čtyřmi promile alkoholu u nás bez problémů vystřízlivěli,“ řekl primář.

Provoz nové záchytné stanice se zatím obešel bez zranění a škod na majetku. Policisté totiž lékařům a sestrám asistují po celou dobu vyšetření opilců. Odjíždějí teprve v okamžiku, kdy je klient klidný a usíná na lůžku. „Zaměstnanci předem prošli školením, jak zklidnit agresivní případy. Při přijímání u klientů provádíme dechovou zkoušku a lékařské vyšetření, vyloučíme vážné zdravotní problémy. Dostanou láhev sladkého čaje, aby se lépe odbourával alkohol. Pokud hrozí, že by si mohli ublížit, přikurtujeme je k posteli. Stráví u nás zhruba dvanáct až osmnáct hodin,“ popsal obvyklý postup Bilík.

Na olomoucké záchytce může současně nocovat až patnáct opilců. Ještě se však nestalo, aby kapacita plně obsadili. Většinou se jedná o obyvatele Olomouce, Litovle, Šternberka, Šumperka či Mohelnice, čtvrtina z nich jsou ženy. „Měli jsme tady už pár nezletilých, ale i seniorů. Často u nás končí nezaměstnaní, sociální případy a bezdomovci. Někteří tady během několika týdnů nocovali už třikrát. Klienty, kteří pijí od rána, k nám policisté vozí kolem páté hodiny odpoledne. Nejvíc opilců však přijímáme po půlnoci a nad ránem,“ poznamenal Bilík.

Provoz záchytné stanice ročně stojí téměř šest milionů korun. „Náklady hradí Olomoucký kraj. My od klientů vybíráme 1600 korun hotově nebo vystavíme fakturu na dva a půl tisíce korun splatnou do osmi dnů. Tato částka je však jen zlomkem skutečně vynaložených nákladů. Ty se na jednu osobu a noc pohybují kolem dvanácti tisíc korun,“ dodal Bilík.

V Bílé Vodě už opilci nekončí

Bílá Voda - Jediná záchytka na Jesenicku, kterou provozovala Psychiatrická léčebna v Bílé Vodě, skončila kolem roku 1996. Opilce, kteří potřebují vystřízlivět, tak musí policie vozit až do Olomouce.

„Záchytku jsme zrušili sami, protože její provoz byl neekonomický. Za rok jsme tu měli jen kolem třiceti klientů a kvůli tomu jsme museli držet zvláštní službu. Po vyčíslení nákladů jsme se už tehdy dostali až na sedm set tisíc korun,“ vzpomíná na dobu před více než deseti lety ředitel Psychiatrické léčebny v Bílé Vodě Petr Jeřábek. Skutečné problémy začaly po přechodu od okresních ústavů národního zdraví ke zdravotním pojišťovnám. Ty se k hrazení provozu nehlásily. „Záchytky nespadají do léčebné péče, ani okres nechtěl provoz financovat, a vše bylo jen na nás,“ přiblížil postupný vývoj Jeřábek.

Ředitel míní, že záchytka do psychiatrické léčebny nepatří i přesto, že zde léčí ze závislostí i alkoholiky. „Nevím, koho to napadlo. Intoxikační stav je nebezpečný, může maskovat závažné problémy, a je dobré mít v zádech nemocnici a odborníky, kteří si s pacientem poradí,“ řekl Jeřábek. Na fungování záchytky nevzpomíná v dobrém. „Byl to obraz lidské bídy. Pro mě to byla nesmírně smutná práce,“ dodal Jeřábek.

Magda Vránová, Danuše Krčová