„Všechno se to odehrálo ve čtvrtek kolem poledne. Zloděj vešel do předsíně, zavřel za sebou dveře a vyřezal plátno s výjevem Hostýnské Madony. Po sobě nechal jen rám. Nešťastné bylo to, že dveře v té chvíli nebyly zamčené," popsal Dan Žůrek z farnosti Povýšení svatého Kříže.

Dodal, že obraz byl pověšený poměrně vysoko.

„Zloděj musel vylézt na stolek s novinami a časopisy," řekl kněz.

Škoda jde do desetitisíců korun.

„Plátno mělo hodnotu 40 tisíc korun. Policisté na případu pracují a po pachateli pátrají. Hrozí mu až dva roky vězení," řekla policejní mluvčí Irena Urbánková.

Hodnota pro věřící

Podle Dana Žůrka bylo plátno téměř bezcenné.

„Hodnotu mělo víceméně pro věřící, a to především citovou," popsal.

Věci se z chrámu Povýšení svatého Kříže začaly ztrácet zhruba před dvěma lety.

„Víte, tato krádež mě ani nepřekvapila. Je to smutné, ale je to už taková rutina," řekl Dan Žůrek.

Podle něj se místo jako kostel nedá v podstatě uhlídat.

„Teoreticky by sem šly dát kamery, ale jsem zásadně proti. Lidé se sem chodí modlit. To prostě nejde," vysvětlil.

Co bude s prázdným místem na zdi v předsíni chrámu Povýšení svatého Kříže je už nyní jasné. „

Necháme znovu namalovat výjev Hostýnské Madony a vložíme jej do rámu. Tentokrát uvažuji o tom, že by ho mohly namalovat děti. Takový obraz by snad další zloděje nelákal," poznamenal duchovní.

Děkan prostějovského děkanského úřadu spadajícího pod olomouckou Arcidiecézi Miroslav Hřib se o krádeži plátna dozvěděl od redaktorů Prostějovského deníku.

„Nikdo mi to zatím nehlásil," řekl Hřib v pátek dopoledne. Dodal, že krádeže v kostelech jsou na každodenním pořádku. „Policii se však oznamují jen ty větší události," krčí rameny děkan.

Kdo v kostelích krade?

„Nejvíc bezdomovci a pak i příslušníci jedné z národnostních menšin," reagoval Miroslav Hřib. Zloději prý ukradené věci dávají do zastaváren, aby si přilepšili na živobytí.

Starožitník se diví

Nad krádeží olejomalby Panny Marie Hostýnské vrtí hlavou jeden ze starožitníků, který působí na území kraje. Jméno do tisku uvést nechce, protože svůj názor považuje za poměrně vyhraněný.

„Ten obraz nejde prodat za slušnou cenu," uvedl starožitník. Připomněl, že zákon stanoví pro prodej památek s církevní tematikou tvrdé podmínky. „Při prodeji takových věcí musí být doložen souhlas vlastníka," řekl starožitník, který míní, že obraz vykoupí některý z překupníků kradených věcí. Zloději přitom dá za plátno pakatel. „Kostely by si měly své věci mnohem lépe hlídat," apeluje starožitník.

Kostel musí být živé místo. Nelze jej zavřít

Děkan Miroslav Hřib tvrdí, že zpřísnit dohled nad vybavením kostelů je nemožné.

„Kostel musí být živé místo. Nelze jej zavřít," nechal se Hřib slyšet. Ohledně kamerového systému pak podotkl, že je nákladný a navíc by se nezdál ani památkářům. „Aby byl systém účinný, museli bychom ho napojit na bezpečnostní agenturu. A to by výdaje dál zvýšilo," povzdychl si prostějovský děkan.

Internetová encyklopedie Wikipedie popisuje, že stará ikonografie zobrazuje Pannu Marii Hostýnskou jako Marii Ochranitelku – v rozhrnutém plášti, pod nímž se ukrývá množství věřících. Nejstarší obraz nechal zničit luteránský majitel panství Václav Bítovský z Bítova počátkem 17. století. Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottalu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jednalo o Pannu Marii vítěznou stojící na půlměsíci. Tento obraz je dnes umístěn v kostele v Bystřici.