Například v Drahanech mají podobných budov hned několik.V Drahanech uvažují, jak do opuštěné školní budovy vrátit život. Mluví o muzeu a školícím středisku

„Je to třeba bývalá školní budova. Škola zde totiž původně měla tři objekty. V jednom z nich je první stupeň, starší žáci jezdí do Plumlova. Bývalou družinu jsme přestavěli na byty a nevyužitá zůstává velká funkcionalistická budova z roku 1930. Funguje zde vlastně jen školní kuchyně a tělocvična, kam chodí žáci prvního stupně a mají tu cvičení ženy. Dům se ale musí stejně udržovat, temperovat, a to všechno přijde ročně zhruba na tři sta tisíc korun," líčí situaci starosta Drahan Milan Marek.

Škola však patří k těm šťastnějším objektům. Rýsuje se totiž možnost, že se do ní za vzděláním vrátí nejen děti, ale i dospělí.

„Máme v hlavě takovou myšlenku, že by tady mohlo být muzeum spojené se vzdělávacím střediskem, kam by jezdily děti na školu v přírodě. Firmy by zde mohly zase pořádat různá školení či kurzy. Je ale otázka, jakou se nám pro tuto ideu podaří získat podporu," vysvětlil starosta. Doufá, že najde porozumění u místní akční skupiny, která sdružuje mikroregiony Drahanské vrchoviny či na Krajském úřadě v Olomouci.

Naděje svítá také domu, který stojí hned naproti.

„U něj už máme projekt na malometrážní byty. Architekt navrhl velmi pěknou přestavbu s prosklenou lodžií, kde vyřešil, jak udělat celý dům bezbariérový," prohlásil Marek. Ještě je ale nutné sehnat asi šest milionů korun.

Fara ve Vřesovicích

V nabídce nevyužitých objektů lze najít i zámek nebo barokní faru. Fara z konce sedmnáctého století stojí ve Vřesovicích. Prošla nedávno rekonstrukcí pro potřeby učiliště pro chlapce bez rodičů či s výchovnými problémy, které zde provozovala kongregace Salesiánů Dona Bosca a vedl určický farář Jan Jiříček. Po jeho předčasné smrti však salesiáni na Prostějovsku začali své výchovné poslání naplňovat jinde a jinak a fara osiřela.

„Církev byla velmi vstřícná a darovala objekt obci s tím, že tak bude možno lépe hledat možnosti jejího využití. To by se mělo ubírat zhruba tím směrem, pro který byla fara uzpůsobena. Tato myšlenka je ale zatím v tak rané fázi, že bych se k ní zatím nerad vyjadřoval podrobněji," uvedl vřesovický starosta Josef Fica. I v této obci se tedy snad blýská na lepší časy.

Půlka zámku v Dobormilicích?

Otazník zatím visí nad polovinou zámku v Dobromilicích, který před lety koupil od olomouckého arcibiskupství Jiří Bureš a měl zde v plánu otevřít takzvaný dům na půli cesty pro mladé lidi z dětských domovů.

„Podobný dům jsem už spoluzakládal v Pohořelicích u Brna, ale u Olomouckého kraje jsem narozdíl od Jihomoravského nenašel politickou podporu. Nějakou dobu jsem tento projekt táhl ze svého, ale jednak už nemám peníze a podepsalo se to i na mém zdraví. Doba takovýchto domů je už navíc pryč. V polovině dobromilického zámku jsou tedy byty a druhá polovina je volná," uvedl Jiří Bureš.

Problémem pro něj byla hlavně struktura dotací. „Objekt potřebuje rekonstrukci, a to jsou takzvané tvrdé investice. Dotace jsou spíše na lidi a provoz, ale to bez toho, abych opravil střechu, nejde. Hledáme tedy využití, o které je zájem a které je dotovatelné," podotkl Bureš. Volná je přitom nejen polovina zámku, ale i velká sýpka z konce šestnáctého století. (pam)