„Seznam začínal jmény pěti sídel na jihovýchodě vojenského prostoru: Rychtářov, Lhota, Pařezovice, Opatovice a Hamiltony. Vysídlování pak pokračovalo na severovýchod, přičemž každý rok připadlo do vojenského prostoru asi pět vesnic," přiblížil kurátor Muzea Drahanské vrchoviny Pavel Moš s tím, že v posledních třinácti obcích měli obyvatelé opustit své domovy do 16. dubna roku 1945.

V poslední etapě vysídlování byla vystěhována jen část obyvatel, kteří se navíc po pár týdnech vrátili do svých domovů.

„Právní podklad pro vystěhování tvořily výkupní smlouvy, v nichž byla úředně stanovená částka „odškodného" a „odbytného". Kdo na tyto ponižující podmínky nepřistoupil, tomu nemovitost vyvlastnili," objasnil Jan Celý, který se historií vysídlování Drahanska zabýval.

Cíl Němců byl prostý. Chtěli germanizovat prostor, tedy původní obyvatele vesnic rozptýlili do co největšího prostoru a snažili se spojit německé ostrůvky na Moravě v jeden velký celek.

„Vyhnanci se nesměli stěhovat na území takzvaných německých ostrůvků na Moravě. Přistěhovalce z vyklizeného území čekal tvrdý úděl. Jen málo rodin si našlo náhradní domy," přiblížil osudy postižených Jan Celý.

Lidé, kteří se stěhovali v první etapě, měli ve srovnání s dalšími určitou výhodu. Mohli si totiž vzít veškerý majetek i zvířata. To se změnilo v roce 1943, kdy byl majetek zabavován a proplácen za směšné ceny. Obyvatelé dále museli, pod hrozbou trestu, osít bez náhrady svá pole.

Někteří pamětníci mají neradostné okamžiky druhé světové války v paměti. Kdo by se chtěl dozvědět více o vysídlování na Drahansku, může navštívit ve čtvrtek 28. listopadu v 17.30 muzeum v Drahanech. K 70. výročí okupace na Drahansku si totiž Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM připravilo besedu s názvem Kundmachung. Vyhláška aneb Vystěhování obcí na Drahansku.

„Zveme zejména pamětníky a zájemce o historii našeho kraje. Máte-li fotografie či jiné dokumenty, vztahující se k vysídlení, vezměte je s sebou. Oskenujeme si je a vrátíme," vzkazuje organizátor besedy Pavel Moš.