„Je zde zhruba čtyřmetrové souvrství s několika požárovými vrstvami a planýrkami pro novou zástavbu," uvedl vedoucí výzkumu Miroslav Šmíd z prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Stáří jednotlivých vrstev prozrazují nejspolehlivěji zlomky kuchyňského či stolního nádobí.

„Nejstarší keramika je silně tuhovaná a pochází nejspíše ze třináctého století," prohlásil Šmíd.

Další vrstvy pak vydaly keramiku čtrnáctého století, ale třeba i renesanční kachle z doby Pernštejnů nebo zbytky inventáře barokní kuchyně.

Na pozůstatky pravěkého osídlení zde odborníci zatím nenarazili, i když podle starých zpráv našli dělníci téměř před sto lety při stavbě radnice památky z doby bronzové.

Archeology překvapila mocnost kulturního souvrství.

„Je určitě větší než jsme objevili například při stavbě spořitelny na Žižkově náměstí," konstatoval vedoucí výzkumu při pohledu do čtyřmetrové hloubky, kde se teprve začaly rýsovat štěrkopískové náplavy Hloučely.