„Se sběrem odpadků začnou naši pracovníci každým dnem. Není to sice naše povinnost, ale koryto z vlastní iniciativy a na vlastní náklady vyčistíme. Zbavíme jej nečistot, které tam naházeli lidé z Prostějova a okolí," potěšila včera dobrou zprávou mluvčí Povodí Moravy Gabriely Tomíčkové.

Povodí si od úklidu slibuje budoucí zvýšení průtoku Hloučely.

„Mechanické překážky totiž snadném toku brání," vysvětlila Tomíčková.

Sběr odpadků budou mít na starosti samotní zaměstnanci Povodí Moravy. Na některých úsecích budou pracovat dva, na jiných čtyři až šest. Kdy budou hotovi, to Povodí nedokáže říct.

„Záleží, kolik práce si očista dna vyžádá. Nejdříve musíme koryto prohlédnout a zmapovat míru znečištění," podotkla mluvčí Tomíčková.

Ochránci přírody iniciativu oceňují.

„Tento krok jsem mnohokrát doporučoval. Na problém odpadků v řečišti Hloučely jsem upozorňoval i prostřednictvím novin a televize, takže jsem rád, že moje snaha nevyšla nadarmo," radoval se ve čtvrtek Karel Pokorský, dlouholetý člen prostějovského svazu ochránců přírody.

Již v minulosti se snažil vyburcovat k aktivitě vedení města, ale bez úspěchu.

„Říkal jsem si, že by radnice mohla k řece poslat třeba nezaměstnané. Ta se ovšem bránila a argumentovala tím, že koryto Hloučely není městským majetkem," nechal se slyšet Pokorský.

Ochránci pracují jinde

A proč se do sběru odpadků v kamenitém koridoru nepustili sami ochránci?

„Je v tom stejný problém. Koryto je ve vlastnictví Povodí Moravy a do cizího majetku bychom neměli zasahovat," upozornil Karel Pokorský.

Ujistil, že by svaz ochránců přírody rád přiložil ruku k dílu, ale většina dobrovolníků nyní pracuje jinde v okrese.

„Pro nás je teď prvořadá práce na chráněných územích. Odpadky v okolí Hloučely sbíráme vždycky na jaře a na podzim, momentálně na takovou činnost nemáme dostatek lidí. Sbírat odpadky může navíc každý, s prací na chráněných územích to zas tak jednoduché není," vyjádřil se Pokorský.

Smrtící past

Vyschlé koryto Hloučely představuje problém i pro ryby, které v mělkých, prohřátých tůních koridoru bojují o život. Některé marně, jiné se podařilo ze smrtící pasti alespoň na čas vysvobodit. Postaral se o to právě Karel Pokorský, který část ryb pomocí síťky a kbelíku s čistou vodou přenesl do hlubších tůní.

„Rybky v Hloučele už ale zřejmě nikdo nezachrání. Po prohřátí vody jich většina zahyne," vysvětlil Pokorský.

I smrt ryb však může paradoxně životu u Hloučely pomoci.

„Je pravděpodobné, že poslouží jako potrava třeba pro ledňáčky, kteří sem zalétají z horního toku," dodává ochránce přírody.

Pavlína Saxová