„Je to tak, my jsme Vrbátky a s nimi i Štětovice a Dubany do soutěže o Vesnici roku Olomouckého kraje přihlásily," říká usměvavá žena.

„Musím říct, že už týden pořádně nespím, doma mě taky vůbec nevidí, to je opravdu zatěžkávací zkouška," dodává.

Místnost je vyzdobená v duchu čtyř ročních období, počítačová prezentace připravená.

„Tu jsem musela nachystat já," říká další členka kulturní komise Martina Stoklásková.

„V poslední době jsem v jednom kole a občas si říkám, že se snad kvůli tomu všemu běhání ani nevdám," směje se.

V růžovém úboru je i třetí členka komise Jitka Šálková. Později si všimnu, že pozorně hlídá celý program v Centru a nejen v něm.

V osm hodin přijíždí mikrobusem devítičlenná hodnotitelská komise. Bouchne šampaňské, a jde se na to. V každém ročním období se tu něco děje.

„Uspořádali jsme například tříkrálovou sbírku, na které jsme vybrali 27 tisíc korun," říká starosta Vrbátek Ivo Zatloukal.

A hned přicházejí Tři králové a zpívají koledu. V dubnu zase organizují místní Sokoli Pálení čarodějnic. A ejhle – dvě dnes přiletěly před hodnotitelskou komisi. Čas běží, přesunujeme se do autobusu. Projedeme Vrbátkami, starosta ukazuje na opravenou mateřskou školu, míjíme hasiče.

Soutěž o titul Vesnice roku Olomouckého kraje - dvouhodinová exkurze po Vrbátkách

Vrbátky hostily hodnotící komisi. Foto: DENÍK/Marcela Žůrková

Cestou autobusem

„Hřiště u školy chceme do budoucna zastřešit, protože tu občas pořádáme i letní kino, a to se sejde až 100 lidí," komentuje Ivo Zatloukal.

Upozorní na umělou trávu třetí generace a jedeme do Duban. Nové chodníky, nová výsadba, kostel s unikátními varhanami, které je potřeba opravit. Sokolovna a tenisový kurt s večerním osvětlením, původní skládka – dnes upravený kopec na sáňkování.

„Uvažovali jsme i o vleku, ale když máme v zimě ztěží dva centimetry sněhu, nemá to zatím smysl," vysvětluje starosta.

Opouštíme Dubany a přes Vrbátky a místní cukrovar, který stále vlastní čeští majitelé, jedeme do Štětovic. Nové veřejné osvětlení s ledlampami, myslivecká chata, opravená náves a znovu mateřská škola.

Mikrobus couvá do uzoučkých cestiček, proplétá se, komise si zapisuje, fotí a poslouchá. Kolem bývalého mlýna vjíždíme do Zlaté farmy, do autobusu nastupuje majitelka Zlatka Mádrová v hanáckém kroji.

„Hospodaříme zatím na 20 hektarech půdy, chováme ovce, kozy i koně, chceme vybudovat agropenzion a pořádáme spoustu akcí pro děti i dospělé," snaží se v krátkosti říci co nejvíce.

Později se dozvím, že z farmy odchází v jedenáct večer a vrací se tak v půl sedmé ráno. Míjíme areál soukromého zemědělce Milana Indráka, který mimo jiné pěstuje český česnek.

Zastavujeme na vrbátecké radnici, kterou kdysi postavila Zdena Kaprálová s manželem na místě jejich původního statku. Její tatínek byl prvním vrbáteckým starostou.

Pěkně jste nám zamotali hlavu

Projížďku končíme u Domu s pečovatelskou službou. Občerstvení, muzika, vystoupení dětí i kouzelníka. Bývalý starosta Kralic na Hané má za úkol návštěvu shrnout: „Na to, že jste to dělali poprvé, je to neuvěřitelné. Pěkně jste nám zamotali hlavu," zní optimisticky z jeho úst.

Komise odchází, je po desáté hodině ranní, starosta konečně snídá, členky kulturní komise zase budou více spát. Zdá se, že Vrbátky jsou horkým favoritem soutěže.

Autorka: Marcela Žůrková

PSALI JSME DŘÍVE: Čtyři obce z Prostějovska se chtějí stát Vesnicí roku. A mají esa v rukávu