Co si myslíte o budování obchodního a nákupního centra v místech dnešního KaS centra a o možné absenci velkého společenského sálu ve městě?

Myslím si, že je špatně, když město Prostějov ztratí kulturní centrum a sál. Nehledě k tomu, že projekt nákupního centra provází pochybnosti. Prostějov má na svůj počet obyvatel zbytečně moc nákupních center a supermarketů.

Další velké nákupní centrum je asi deset minut po dálnici na kraji Olomouce, takže není dobrá myšlenka vyměnit kulturní centrum za nákupní, kde stejně budou stejné obchody jako jinde v Prostějově.

Jak byste konkrétně řešil nezaměstnanost v regionu?

Nezaměstnanost je vážný problém a zvlášť v dnešní době. Určitě je potřeba cíleně zaměřit rekvalifikační kurzy, to znamená na řemesla a profese, o které je na trhu práce zájem. Je nutné provádět kontrolu tam, kde úřad práce dal peníze na vytvoření pracovního místa. Mnohdy jsou pracovní místa vytvářena uměle, jen kvůli dotaci od pracovního úřadu.

Dále je důležitá podpora zapojení nezaměstnaných do placených veřejně prospěšných prací. Pokud to není v rozporu se zákonem nebo transparentností výběrových řízení, tak je třeba dávat práci firmám a podnikatelům z Prostějovska.

Jaké tři věci vás v Prostějově nejvíce trápí? Co byste udělal pro jejich změnu?

Je to doprava ve městě a ucpané silnice. Určitě by to chtělo co nejdříve vybudovat severní obchvat města, od kruhového objezdu u Tesca až na Kosteleckou ulici. Trápí mě i bezpečnost ve městě. V ulicích a v problematických částech města je preventivně potřeba více policistů.

A třetí věc, která mě trápí, je nedostatek startovacích bytů pro mladé rodiny. Chtěli bychom zpracovat projekt a pokusit se na výstavbu takovýchto bytů získat peníze z Evropských fondů. Stejnou pozornost by si zasloužilo i azylové bydlení pro matky s dětmi, které zůstanou samy a nemají kam jít.

Co se vám nelíbí na radnici? A jak byste přispěl ke změně k lepšímu?

Na radnici se mi nelíbí její „uzavřenost“ vůči občanům. Mnoho lidí se o dění na radnici a o různých rozhodnutích skoro nic nedoví. Politika potřebuje obousměrnou komunikaci a my se chceme a musíme zabývat i podněty od občanů. Chceme lidem poskytovat informace o všem, co se týká města.

Jaký byl váš největší životní zážitek?

Zatím asi největším zážitkem byl pro mě více než roční pobyt v mezinárodním kontingentu OSN ve válce v bývalé Jugoslávii, kde jsme pomáhali místnímu obyvatelstvu a evakuovali děti z rozbombardované vesnice. Ale stále doufám, že ten největší životní zážitek na mě čeká. Je to narození dítěte, které si s partnerkou moc přejeme.

Bc. Martin Kovář

42 let, svobodný, zatím bezdětný. Vystudoval Andragogiku (pedagogiku dospělých) v profilaci na personální management na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dříve hrál závodně lední hokej, nyní už jen fandí. Rád sportuje.

Zajímavost: Zážitkem i zkušeností byla pro mě osmiměsíční plavba kolem světa a tvrdá práce na lodi. Pracoval jsem sice až 16 hodin denně, ale navštívil jsem zajímavá místa, kam bych se jinak nikdy nepodíval. To cestování bylo ale opravdu tvrdě odpracované.