A teď se navíc vesničkou šíří i šuškanda, že by měl na střelnici vyrůst nový hotel pro vojáky, což lidem trochu zvedlo žluč. Armáda ČR (dále jen AČR) ovšem prostřednictvím sdělení své mluvčí tuto informaci vyvrací a uvádí ji na správnou míru.
„AČR plánuje i nadále využívat střelnici Hamry k výcviku svých jednotek. K zabezpečení efektivního výcviku bude v budoucnosti ve zmiňovaném výcvikovém prostoru probíhat rekonstrukce a modernizace stávajícího výcvikového zařízení. Armáda neplánuje měnit charakter zařízení a budovat zde například nějaký hotel,“ vysvětlila mluvčí AČR plukovnice Magda Dvořáková.
Vojákům zvelebí sruby
Stejnou informací disponuje i Viktor Hýbl, předseda osadního výboru v Hamrech. „Bylo mi sděleno, že součástí modernizace bude i kompletní rekonstrukce srubů, které vojáci při svém pobytu na střelnici využívají, tedy o žádnou novou stavbu by jít nemělo,“ nechal se slyšet Hýbl.
Případná realizace a modernizace střelnice v Hamrech a jejího zázemí by se neměla nijak negativně projevit na životě v obci, právě naopak.
„Vše bude probíhat postupně v souladu se záměrem využití zařízení a potřeb armády. Při modernizaci zařízení bude kladen důraz na snižování zátěže (především hlukové) na okolní obyvatelstvo,“ informuje dále mluvčí Dvořáková.
Ať si cvičí, ale neomezují nás
Hluk ze střelnice je totiž stále největším problémem, se kterým se místní lidé potýkají.
„Ať si tady vojáci cvičí, ale ať to nijak nesnižuje naši kvalitu životu,“ zastává jasný názor Viktor Hýbl.
„Trváme tedy na co největším omezení hlučnosti. Stávající situace není rozhodně v pořádku. Rány z lehčích zbraních se ještě snášet dají, ale když vojáci nasadí těžší kalibr je to síla,“ míní Hýbl.
Boj proti hluku
Pomoci snížit hlučnost by měla i plánovaná protihluková stěna. Realizovat by se měla letech 2024-25 za přibližně 75 miliónů korun.
„V současnosti je tato investiční akce v plánovací fázi,“ uvedla plukovnice Dvořáková s tím, že součástí plánované modernizace střelnice budou i další opatření k nenavyšování zátěže na okolní obyvatelstvo. Technické řešení je podle ní věcí budoucího projektu, jehož součástí může být třeba i výsadba dalších stromů jako jedna z variant snížení šíření hluku z výcvikového zařízení k obydleným oblastem.
„Stromy podle mě proti hluku moc nezabírají, spíš je vítám jako prostředek vedoucí ke snížení prašnosti a ke zlepšení místního mikroklimatu. Co se týče protihlukové stěny, slyšel jsem, že jednou ze zvažovaných variant je výstavba stěny v podobě jakési rampy, díky níž by hluk ze střelnice obec ležící v údolí jakoby přeskočil,“ přidal zajímavý postřeh předseda Hýbl.
Ať tak či onak, na potřebě snižovat hlukovou zátěž se vojáci s místními lidmi shodnou. Otázkou zůstává, zda ta plánovaná budou po své realizaci dostačující.
