„V prvních letech života děti nejčastěji trápí dalekozrakost, ve školním věku zhruba od osmi let pak krátkozrakost. Je to dáno vývojem oka po narození, kdy je prakticky každý, kdo se narodí, dalekozraký a postupným růstem a vývojem oka tato vada mizí nebo přejde až do krátkozrakosti,“ vysvětluje Jakub Kopal, primář očního oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

V dětském věku se musí oko naučit komunikovat s mozkem. Pokud jsou pak snížené podmínky vidění, např. nekorigovanou refrakční vadou oka, jakoukoliv překážkou ve vidění nebo šilháním, nedojde tak k plnému propojení oka a mozku.

Oční vady u dětí je důležité řešit včas.

„Čím dříve se refrakční vada začne korigovat, tím dříve dítě lépe vidí. Předejdete tak například bolestem hlavy u dětí. Toto souvisí i s možným zhoršením školního prospěchu, vzhledem k tomu, že dítě přestává dobře vidět na tabuli, tak např. špatně opíše zadání příkladu. Bez korekce si také dítě může všimnout na ulici kola či auta o zlomek času později a následky střetu jsou všem asi jasné,“ upozorňuje primář Jakub Kopal.

Oční vada u školních dětí má tendenci se zhoršovat s růstem oka, plně tak nesouvisí s tím, jestli dítě nosí nebo nenosí korekci. Na druhou stranu například neléčená tupozrakost vede k trvalému snížení zraku oka, které se v dospělosti nedá nijak opravit.

„Pokud si rodiče všimnou, že dítě sedí blízko televize, tak je vhodné zvážit vyšetření u oftalmologa s kontrolou zraku. Děti si typicky stěžují na zhoršení zraku na tabuli nebo televizi,“ uvádí primář očního oddělení prostějovské nemocnice s tím, že nejčastěji malí pacienti s problémy přicházejí k očnímu lékaři v 1. až 3. třídě právě pro zhoršení zraku ve škole, nejtypičtěji pak s dalekozrakostí, tupozrakostí, šilháním a později krátkozrakostí.