To potvrdil i starosta Rozstání Jiří Szymsza.

„U Drahan by mělo stát 6, u Otinovse 7 a u Rozstání dalších 4 až 5 větrníků. Nebude to samozřejmě hned. Počítáme tak do sedmi let," řekla starosta.

A jaký je jeho osobní názor ohledně sporů které podobné projekty doprovází?

„Jsem sice fanouškem ekologických zdrojů energie, ale obávám se, že by výstavba větrného parku do jisté míry narušila ráz místní krajiny," míní Jiří Szymsza. Dodal, že vše je ještě otázkou jednání se stavitelskou firmou.

Ani v Drahanech nemají podle starosty s výstavbou dalších větrných elektráren problém.

„S tou jednou, která už u nás stojí už několik let, máme jen dobré zkušenosti. Ani ze strany obyvatel jsem nezaznamenal nějaké větší stížnosti. Se schválením další výstavby by tedy neměl být v Drahanech problém," poznamenal Milan Marek.

Škaredá a hlučná

Někteří lidé z Drahan ale názor vedení obce nesdílí.

„Mě se možnost výstavby dalších větrných elektráren nelíbí, dost to poškodí vzhled místní krajiny a bude to produkovat hluk. Osobně bych byla raději, když by tu místo nich stála menší solární elektrárna." postěžovala si jedna z místních obyvatelek.

„Nechci mít v tomto ohledu zpátečnické názory a uznávám, že zde elektrárny mohou vytvořit obci zisk, ale v první řadě by se mělo odborně posoudit, jaký vliv by měl větší počet větrníků na místní přírodu a hlavně zvířata. Tato jedna elektrárna už sama o sobě občas vydává nepříjemný hluk," komentovala žena, která bydlí na kraji obce, kousek od elektrárny.

„Pokud přesto výstavba proběhne, tak doufám, že z případného zisku budeme mít nějaký užitek," dodala.

Podle místních vydává elektrárna hluk hlavně za špatného počasí.

„Při otevřeném okně je dobře slyšet jak listy ve vzduchu sviští až na druhém konci obce. Pokud jich tady bude stát víc, tak by to mohl být už vcelku nepříjemný problém," poznamenal další z obyvatel Drahan.

Za posledních deset let došlo v republice k velkému rozmachu ekologických zdrojů energie. V našem okrese vzniklo hned několik projektů na výstavbu větrných elektráren v oblastech Drahanské vrchoviny a solárních elektráren v níže položených částech okresu. Výstavba vyvolala v mnoha obcích spory zastánců a odpůrců těchto staveb. V okolí některých vesnic se nespokojeným občanům podařilo stavbu kolosálních věží zastavit. Jinde však k výstavbám došlo.

Několik samostatně stojících větrníků mělo být pouze nenápadnou předzvěstí plánovaného rozsáhlého systému. Už od počátku měl projekt větrných elektráren na Drahansku postupně směřovat k vytvoření celého větrného parku, který by čítal desítky těchto ocelových obrů. Výstavbu početné finální soustavy už několikrát zarazili sami obyvatelé obcí na Drahansku a v okolí. Celá situace však není zdaleka u konce. Někdy to připomíná přehazování horkého bramboru.

Boj s větrnými mlýny

V Nivě zamezilo výstavbě velkého větrného parku referendum. Místní nejprve žádali o jeho vypsání zastupitelstvo, které jim však odmítlo vyhovět i přes opakované naléhání podložené podpisy nespokojených obyvatel. Vše nakonec vyřešil až brněnský krajský soud, který nechal v obci referendum vyhlásit. Díky tomuto se celá situace otočila a jasný výsledek stavbu desítek elektráren zamítnul.

K podobnému nesouhlasu došlo i v Bousíně. Hlavním argumentem místních usedlíků je fakt, že by masová výstavba desítek věží měřících více jak sto metrů zásadně narušila jedinečný ráz místní krajiny.

Plán na výstavbu větrného parku firmy Swift holding se poté přesunul do prostoru mezi Brodek u Konice a Skřípov. Měla tam vzniknout soustava devíti větrníků schopná dodávat výkon až osmnáct megawatt a rozsáhlá plocha fotovoltaických panelů. I zde se mnoho lidí tomuto záměru nechtělo podvolit a střetli se znovu s nezájmem ze strany zastupitelstva, které se snažilo výstavbu prosadit.

V Brodku vzniklo občanské sdružení proti výstavbě tohoto komplexu, které po urputném boji nakonec zvítězilo.

„Místní krajinu by to doslova a do písmene úplně zohavilo," řekla Jarmila Podhorná, z občanského sdružení Brodek u Konice – právem za zachování krajiny a přírody.

V tamní krajině totiž existuje hodnotný biokoridor, kde žije mnoho ohrožených zvířat – zejména třináct druhů ptáků, mezi něž patří například strnad luční a vodouš kropenatý.

Nějakou dobu se zdálo, že je problém ohledně stavby dalších elektráren v okrese u konce. Omyl. Záměr se jen přesouvá o několik kilometrů dál.

Autor: VLASTIMIL ŠČUDLA