Další by měla stát v Nivě. Některým místním obyvatelům se to ale nelíbí. Bojí se hluku a toho, že vysoké stožáry naruší krajinný ráz. S tím nesouhlasí jednatelé firmy Eldaco, která elektrárny bude provozovat. Starostové obcí si většinou pochvalují, že jim díky elektrárnám přibudou do rozpočtu peníze.

„V nejbližší době plánujeme rozšířit síť větrných elektráren na Drahansku. Týká se to zhruba patnácti nových stožárů. Nyní s obcemi dojednáváme poslední detaily,“ potvrdila jednatelka firmy Iva Šťastná.

Někteří lidé se bouří. „Nedovedu si představit, že u nás vyroste dalších pět elektráren. Vždyť to zničí krajinu. A to vůbec nemluvím o tom, že se bude s vyšším počtem elektráren stupňovat hluk, který vydávají. Vždyť se tady nebude dát žít. Ceny domů a pozemků navíc klesnou,“ řekla jedna z obyvatelek Drahan, která nechtěla uvést jméno.

To provozovatelé popírají. „Krajinný ráz výstavba dalších elektráren nijak výrazně neovlivní. Nebude mít vliv ani na zvýšení hluku v obytných částech, stožáry totiž budou minimálně jeden kilometr od nich. Všechno máme podložené studiemi,“ ujistila Šťastná. Podle ní jsou právě na Drahansku skvělé větrné i přírodní podmínky.

S výstavbou dvou elektráren u Rozstání nesouhlasí vedení a obyvatelé sousední obce Kulířov. „Jsme zásadně proti. Elektrárny totiž mají stát na rozhraní naší obce a Rozstání. Dva sto padesáti metrové stožáry úplně zničí krajinu. Lidem ani zastupitelům se to nelíbí. Už za mnou byli i chataři, odmítají se místo na panorama krajiny dívat na stožáry. Prý raději odejdou,“ konstatovala starostka obce Hana Buchtová. Starosta Rozstání Jiří Szymsa to nevidí tak tragicky. „U obcí, které elektrárny už mají, jsme si ověřili, že to nijak nenarušilo přírodu ani život obyvatel,“ konstatoval starosta.

Oficiální představitelé obcí na Drahansku jsou pro výstavbu elektráren, protože přinesou do rozpočtu statisíce korun ročně. „U nás se bude stavět sedm větrných elektráren, což schválilo v územním plánu už minulé zastupitelstvo. I lidé byli velmi rozumní a nebyli nijak zvlášť proti. V této době musíme uvažovat realisticky. Z elektráren budeme mít dost peněz, každá nám do obecní kasy přispěje částkou zhruba sto až dvě stě tisíc korun ročně. Finance potřebujeme a nikdo jiný nám je nedá. Můžeme prodat pouze vítr a kamení,“ uvedl starosta Otinovse Zdenek Rada.

Podle starosty Drahan Milana Marka převažují klady nad zápory a proto se vedení obce dalšímu rozšíření větrných elektráren nebrání. „I lidé v obci, kteří byly původně proti, se s elektrárnou postupně sžili. Je to tím, že vidí, co všechno se z peněz z provozu elektrárny může v obci pořídit,“ dodal starosta.