Několik desítek lidí , od žáků základních škol až po pamětníky, využilo vzácné příležitosti poslechnout si člověka, který za svůj postoj k pravdě a svobodě zaplatil velmi vysokou cenu.

Alfréd Jánský se narodil v roce 1914 v Olomouci. Po absolutoriu gymnázia se v jedenadvaceti letech přihlásil dobrovolně do armády. „V roce 1935 vyhlásil Hitler všeobecnou brannou povinnost a to už bylo jasné, že bude válka. Tak jsem šel na vojnu, abych byl také co platný,“ vylíčil začátek své vojenské kariéry plukovník Jánský.

Vojenskou službu skončil jako poručík a velitel dělostřelecké baterie. V této funkci působil i během mobilizace. Tehdy bojoval i proti Němcům, kteří překročili státní hranici stanovenou Mnichovskou dohodou.

V seznamu gestapa

Díky palbě jeho baterie se je podařilo vytlačit ze zmenšeného státního území. Tato činnost však Jánskému vynesla označení nepřátelského Čecha a zápis do seznamů Gestapa.

Muži z gestapa si pro něj přišli prvního září 1939, hned v první den druhé světové války. Během ní prošel poručík československé armády Jánský čtyřmi koncentračními tábory.

Skončil v táboře v OsvětimiBeseda s Alfrédem Jánským

V předposledním z nich, táboře Natzweiler-Struthof se účastnil i přípravy úspěšného pokusu pěti důstojníků o útěk. Sám však zůstal v táboře. Jeden z uprchlých se však do tábora vrátil.

„Byl samozřejmě zařazený do trestného komanda, kde bylo méně jídla a horší práce. Začal nás tedy vydírat. Když prý mu každý nedáme část svých přídělů, tak nás udá. Měl jsem tehdy v kanceláři známého Čecha. Tak jsem mu řekl: „Musím odsud pryč, nebo nás jednou udá. Zařaď mě do nějakého transportu, je to jedno kam, ale já musím pryč.“ On mi na to odpověděl: Teď zrovna nějaký transport sestavuju, ale nevím, kam to bude.“ Tak mě zapsal a jeli jsme tři dny vlakem přes celé Německo. Když se konečně otevřely dveře a vystoupili jsme, byla to Osvětim,“ popsal svoji cestu do pozemského pekla vězeň číslo 69783. Tetování na ruce znamenalo alespoň to, že nepůjde hned do plynu. Pracoval na stavbách silnic budov i krematorií. Při pracích na výkopech kanalizace si se čtyřmi spoluvězni připravili podzemní úkryt.

Nebezpečný útěk za pomoci nůžek

„Když byl nálet, esesáci vypnuli elektřinu v drátech s vysokým napětím. Měli jsme nůžky na přestřihání. Dostali jsme se ven a schovali se v přiúkrytu, kde jsme vyčkali, až Rudá armáda osvobodí tábor,“ vylíčil Jánský.

Pětici vězňů se tak podařilo přečkat vyklizení tábora před příchodem fronty. Padesát tisíc lidí totiž vyhnali jejich věznitelé na pochod smrti směrem na západ. Po osvobození Osvětimi se Jánský připojil k Rudé armádě a jako velitel dělostřelců se zúčastnil bojů na západním Slovensku.

Další setkání s Marií Mackovou

Setkání s člověkem, které ho nezlomilo ani přes pět let trvající věznění v nejhorších možných podmínkách nebylo jediné, které v letním semestru křesťanská akademie nabídla. V březnu se mohli posluchači setkat třeba se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem. Do léta chystá akademie ještě besedu s lékařkou Marií Mackovou. Tato vůdčí osobnost hospicového hnutí bude třináctého května mluvit o problematice smrti a umírání.