O záměru u Hradčan-Kobeřic jednalo obecní zastupitelstvo již před necelými dvěma roky, kdy dalo zelenou spolupráci s investorem. „Když jsme záměr v obci schvalovali, byli jsme všichni přítomní jednohlasně pro, což se běžně nestává. Byla to jedna z mála věcí, u které jsme se jednomyslně shodli,“ ohlédl se Lukáš Matějíček, starosta obce Hradčany-Kobeřice.

Ves spojuje větrníky s významným obohacením obecního rozpočtu. Příspěvek by se odvíjel podle instalovaného výkonu. „Každým rokem bychom získali skoro třetinu rozpočtu navíc,“ počítal starosta. „Pro mě je prioritou kanalizace, tato základní infrastruktura chybí,“ uvedl, kam by příspěvky zřejmě šly.

Větrný park Jívová. Soustava zahrnuje pět větrníků s celkovým výkonem deset megawattů, leden 2024.
Les větrníků na Olomoucku. Obce řeší nabídky, může vzniknout dlouhý pás vrtulí

Před dvěma roky se ve vsi stavěli proti větrníkům podle starosty dva nebo tři občané z místní části Hradčany. „Dnes? Nevím, abych řekl pravdu. Včera se objevily ve schránkách letáky proti větrníkům. Papír nebyl podepsaný, neznáme autora, údaje byly zkreslené,“ popisoval ve středu Matějíček.

V placené části článku se mimo jiné dozvíte
● O které lokality mají investoři zájem?
● Co na větrníky říkají starostové obcí?

Krajský úřad Olomouckého kraje v těchto dnech zveřejnil, že na záměr „Větrný park, Hradčany – Kobeřice“ zahájil zjišťovací řízení v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí – EIA. Podle dokumentů zveřejněných na úřední desce zde plánuje investor celkem čtyři větrné elektrárny o celkovém výkonu 22,4 – 28,8 MW s předpokládanou roční výrobou energie v množství 49 Gwh. Montovat chce typ Vestas V162 s výškou 166 metrů po osu rotoru.

Jiný investor do větrníků má zase zájem o oblast na hranici Prostějovska a Přerovska, podél dálnice D1. O stavbě Větrného parku Haná již firma jednala se zástupci celkem šesti obcí, na jejichž katastru má park vyrůst. Slíbila finanční podporu do rozpočtů. Projekt představuje samotným občanům na veřejných debatách.

Seismická stanice na Olomoucku a mapa otřesů v letech 1996 až 2022.
Zemětřesení hrozí i na Hané. V ohrožení je i Prostějov

„Pavlovice u Kojetína disponují velmi dobrými povětrnostními podmínkami pro provoz větrných elektráren. Navíc díky přítomnosti rozvodny 110 kV Kojetín, by bylo vyvedení výkonu celého parku realizováno do napěťové hladiny velmi vysokého napětí. To znamená, že na rozdíl od fotovoltaických elektráren, které se běžně připojují do napěťových hladin vysokého napětí, větrné elektrárny neomezují kapacitu elektrického vedení pro domácnosti a jejich případné solární panely, instalované na střechách domů,“ přiblížil investor, Jipocar Power (divize holdingu LCJ Invest), v pozvánce na veřejné projednání záměru v Pavlovicích u Kojetína, které proběhlo v polovině února.

Velký zájem projevují investoři do energie z větru o oblast Nízkého Jeseníku. Území kolem Moravského Berouna nebo Rýmařova má podle některých studií přímo ideální předpoklady. V oblasti je už jen málo obcí, kde v současnosti nevyhodnocují nabídky firem nebo už s nimi nepodepsali smlouvu o spolupráci. Pokud by se všechny záměry uskutečnily, mohl by s trochou nadsázky vyrůst pás větrníků od Rýmařova až k Hradci nad Moravicí.

Záměrem investora je vybudování celkem 17 větrných elektráren na území Moravského Berouna
Gigantický roj větrníků u Moravského Berouna budí odpor. Rozhodne referendum

V současnosti nejvíce diskutovaný větrný park na severu Olomoucka uvažuje investor v Moravském Berouně. Vyrůst by mohlo celkem 17 větrných elektráren s celkovou výškou 230 metrů, listy rotoru o délce 81 metrů, s instalovaným výkonem od 6,2 do 7,2MW. Deset v katastru Čabové a sedm v katastru Moravského Berouna - směr Dětřichov nad Bystřicí. Vznikla zde petice odpůrců, proběhly debaty s občany a zastupitelé v prosinci rozhodli o vyhlášení referenda, a to v době konání voleb do Evropského parlamentu.

„Chtěl bych do té doby uspořádat besedu občanů s nezávislým odborníkem. Následně, ještě před samotným referendem, by se měla uskutečnit beseda se samotným investorem. Aby každý, kdo má zájem, měl maximum informací pro své rozhodování při hlasování,“ sdělil starosta města Jan Hicz.

Nabídky investorů se podle starostů obcí, kde již stojí větrníky, od poslední výstavby navýšily. „Tehdy jsme se bavili o stovkách tisíc korun ročně, dnes jsme o řád výše,“ potvrdil starosta Norberčan Hudáček. Stroje, které by se případně stavěly, by podle nich navíc byly nejmodernější a nejvýkonnější. „Sice stožáry budou vyšší, ale budou mít menší počet otáček. Hlučnost by byla významně nižší,“ vyjmenovával.

V těchto místech vznikne krytý bazén za půl miliardy.
Nový krytý bazén se v Prostějově začne stavět na jaře. Přijde na půl miliardy

Jak věří starostové obcí, kde podporují větrníky, povolování výstavby by brzy mělo být rychlejší. Chystají se takzvané akcelerační zóny, tedy zóny, kde by mělo být povolení větrných elektráren snazší.

Upravuje je nová evropská směrnice RED IV a na jejich nastavení pracuje Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno uvedl, tyto zóny by chtěl připravit a legislativně zajistit do roku 2025. Doba potřebná pro vyřízení všech nutných povolení pro stavbu by se pak podle ministra, jak jej citovala ČTK, mohla v optimální variantě zkrátit na jeden rok. Dnes podle developerů trvá příprava projektu i deset let.

Zóny by měly být ve všech krajích. Celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek.