Kliknutím zvětšíteTakto si připomínáme své zesnulé na většině míst Evropy. Čím dál více se však do povědomí lidí dostává anglosaský svátek, Halloween, slavený v předvečer Všech svatých, 31. října. Halloween zpopularizovaný hlavně ve Spojených státech však ztrácí svůj původní význam. Lidé tehdy věřili, že světlo svíčky, kterou vkládali do vydlabaných tuřínů či dýní, pomůže zbloudilým duším zesnulých zpět do země mrtvých. Dnes je Halloween populární právě pro své kostýmní převleky, večírky a tradiční koledování „trick or treat“.
V Česku se Halloween prosazuje po svém. Každoročně přibývá tematických akcí spojených třeba s lampionovými průvody a soutěžemi o nejhezčí vyřezanou dýni. Koledování si však v české kotlině své místo nenašlo. Pro mnoho rodin je to ale příležitost, jak si užít společné chvíle při dlabání dýní, soutěžení i čarovnou atmosféru. Ozývají se však i kritické hlasy z polské katolické či ruské pravoslavné církve, které Halloween odmítají pro jeho pohanskost, cizorodost a spojují ho s uctíváním kultu zla.
Je libo mexická oslava Smrti či japonský O-bon?
Naproti tomu v Mexiku a dalších zemích Latinské Ameriky „Smrt“ oslavují. A to při svátku nazývaném jako El Día de los Muertos (Den Mrtvých). Svátek, ve kterém se mísí křesťanská kultura s tou předkolumbovskou, začíná 1. listopadu na den Všech svatých. Je synonymem oslav, barev a chutí. Lidé v Mexiku pro své zesnulé netruchlí, ale radují se a oslavují tento den pořádáním bohatých hostin a průvodů. Věří totiž, že se mrtví přidávají k oslavám živých a přicházejí si popovídat. Proto své hroby zdobí oranžovými kvítky afrikánů, pokládají na ně mísy s ovocem a oblíbenými pokrmy a nápoji zemřelého. Tento den symbolizuje barevný rej masek, kostlivců a motivy lebek, takzvaných catrinas, které jsou zde také typickou cukrovinkou.
To v Japonsku jsou oslavy umírněnější. Japonci věší před své domy lampiony, aby prý vedly duše jejich předků. Buddhistický svátek O-bon, při kterém jsou uctívány duše zemřelých, se slaví v Japonsku v půlce srpna, někde už v červenci. V závěru oslav lidé zapalují papírové lucerny a posílají je po řekách. Turisticky nejvyhledávanější jsou oslavy v Kjótu, při nichž se na svazích hor zapalují obrovské ohně znázorňující japonské znaky, které lze spatřit na míle daleko. Oheň má pomoci duchům, aby se navrátili zpět do světa mrtvých.
Delší provozní doba hřbitova, více spojů MHD
Dušičky se slaví ve světě všemi možnými způsoby, my se ale z toulek po světě vrátíme zpět do České republiky, konkrétně do Prostějova k tradičním Dušičkám a všemu, co k tomu patří.
Již tradičně mají městské hřbitovy v Česku v týdnu během Dušiček prodlouženou otevírací dobu. A v Prostějově tomu nebude jinak. V sobotu 2. listopadu v den Památky zesnulých bude otevírací doba na hlavním prostějovském hřbitově i v ostatních městských částech Vrahovic, Žešově a Krasicích od 7 do 20 hodin a to včetně předcházející soboty a neděle. Jinak v klasickém čase od 7 do 18 hodin.
Pokud chtějí lidé předejít dopravním tlačenicím na parkovacích plochách před hřbitovy v průběhu Dušiček, mohou využít posílené spoje dopravní společnosti FTL. „S ohledem na zvýšený zájem cestujících o přepravu na hřbitov v období dne Památky zesnulých bude o víkendu 2. 11. - 3. 11. 2019 posílen provoz MHD Prostějov. Konkrétně jde o linku číslo 1 z autobusové stanice na hřbitov a zpět,“ uvedla společnost FTL na svých webových stránkách, kde odkazuje i na přesný časový harmonogram dušičkového jízdního řádu.
V těchto dnech budou mít napilno také policisté, kteří budou zajišťovat nejen pravidelné hlídky hřbitovů, ale i přilehlých parkovišť.
„V minulosti byly evidovány krádeže při vloupání do vozidel. Bohužel i přes upozornění někteří nechávají ve svých automobilech osobní věci, které budí zájem pachatelů. Na hlavním hřbitově máme i mobilní kameru, která ale zatím odhalila jen sprejery,“ informoval Jiří Pospíšil, první náměstek primátora Statutárního města Prostějova.
Dušičky s předstihem a návrat k přírodnímu zdobení
Někteří lidé přijíždějí na hřbitovy nazdobit hroby a zapálit svíčku s předstihem i proto, aby se tak vyhnuli dopravním komplikacím a stresu s parkováním na přeplněných parkovištích před pohřebišti. Deník pro vás zjišťoval na hlavním prostějovském hřbitově v Brněnské ulici, jestli už lidé hroby nazdobili, jaký typ výzdoby preferují i to kolik za výzdobu průměrně letos utratili.
„Na Dušičky se připravuji dopředu, hlavně z důvodu parkování před hřbitovem. Během Dušiček tam totiž nezaparkujete. Hrob jsem proto vyčistila už před týdnem. Dnes jsem položila na hrob věnec z přírodního mechu a kytku z kateřinek, křížek a zapálila manželovi svíčky. Přijedou mi i děti a ty se sem přijdou taky podívat. Nemám ráda umělé květiny, jsou moc barevné a působí to na mě kýčovitě. Za výzdobu jsem letos utratila okolo pětistovky,“ popsala Marie Kubáníková.
Na umělou výzdobu však nedá dopustit paní Eva Hanzlíková ze Zábřehu, která přijela se svým manželem položit věnec na hrob prostějovského městského hřbitova.
„Hroby už máme nazdobené dopředu hlavně skrz dopravu a parkování. Zvolili jsme umělou výzdobu, protože dlouho vydrží. Jsme ze Zábřehu, takže sem na hrob jedeme na Dušičky a pak až na jaře. Věnce si vyrábím sama, kupuji na ně i nejrůznější přízdoby, jako jsou bodláky či statice. Utratila jsem přibližně tisíci korunu,“ uzavřela Hanzlíková.
Jak ale Deníku potvrdila jedna z místních prodejkyň stojící před vstupem na hřbitov, přírodní zdobení z větví a sušených květin či šišek a živé květiny převažují. Trendem letošní sezony ve zdobení jsou mechové věnce. „Lidé kupují drobnosti, jako jsou svíčky, zápalky ale i velkou výzdobu, je to různé a záleží, co se komu líbí. Většinou utratí od padesáti korun po tisícovku,“ informovala prodejkyně.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
