Pro věřící je to nejvýznamnější den v roce. Velikonoční neděle, během níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství života nad smrtí.
V kostele sv. Vavřince v Přerově se proto během dopoledne konaly hned tři mše svaté - přísná epidemická opatření kvůli koronaviru totiž umožňují přítomnost pouze deseti procent věřících.
Děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg během Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně popsal, v čem spočívá její výjimečnost. Pro křesťana je to nejdůležitější den, protože třetího dne ráno poté, co byl Ježíš ukřižován, nacházejí jeho učedníci hrob prázdný.
„V biblickém textu výslovně stojí, že teprve až vešli do hrobu, uvěřili v Ježíšovo vzkříšení. Nestačí jen dojít k hrobu jako Máří Magdaléna, vidět odvalený kámen a prázdný hrob a zase běžet zpět. Je třeba vejít dovnitř a uvěřit, že Ježíš je vzkříšený a živý uprostřed nás. O to budeme prosit i dnes - abychom našli odvahu proniknout dovnitř, hluboko do srdce. Vejít dovnitř, nezůstat jen u prázdného hrobu. Až tam, kde život zvítězí nad smrtí,“ řekl děkan farnosti Josef Rosenberg.
Podle něj byl mezi věřícími o velikonoční bohoslužby velký zájem.
„Chtěli jsme, aby mohli věřící přijít alespoň na jednu mši svatou osobně, a proto se jich v neděli konalo více. První byla v osm hodin ráno a další následovaly v deset a jedenáct hodin dopoledne. Přišli všichni lidé, kteří byli zapsaní na seznamu, a dorazilo by jich i více, ale kvůli opatřením nemohli. Boží hod velikonoční je středobodem pro každého věřícího,“ dodal.
Zájemci, na které se nedostalo, mohli sledovat mše svaté na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Velikonoční neděli také on-line v Televizi Přerov, na farních stránkách farnostprerov.cz nebo farním Facebooku.
Věřící se ale shodli na tom, že přítomnost v kostele nic nenahradí.
„Jsem velmi ráda, že jsem mohla přijít osobně, protože je to zvláštní den a celý rok se na něj člověk těší,“ pochvalovala si třeba Františka Kadarová z Přerova.
S Velikonoční nedělí se pojí velké množství tradic a jedním ze symbolů je pečený beránek. Věřící do kostela také přinášejí pokrmy – mazance nebo beránky, které pokládají u oltáře, a kněz je pak požehná.
Velikonoční neděle se začíná slavit už noční bohoslužbou - vigilií na Bílou sobotu. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně se pak nese v radostném duchu. V kostele sv. Vavřince se o slavnostní náladu postaral kostelní sbor.