„Každý den vyjíždíme zhruba k osmi případům. Osmdesát procent těch, kteří nás kvůli potížím z veder volají, trpí pouze dehydratací. Dvacet procent postižených už ale prodělává infarkt nebo jedno z jeho stádií,“ sdělil ředitel prostějovské zdravotnické záchranné služby Pavel Holík.

S vysokými teplotami se nejhůře vypořádávají starší lidé. „Nedávno jsme přijeli ke starší paní, která trpěla psychickými problémy. Jednou z příčin bylo i vedro. Byla navíc špatně pohyblivá a bydlela v jednopokojovém bytě. To všechno na ni dolehlo. Prodělala dokonce malou mozkovou příhodu,“ popsal Holík.

Důležité je podle něj vyvarovat se fyzické námahy v období od 12 do 14 hodin, kdy je horko nejintenzivnější. „Samozřejmě jsou taková zaměstnání, kde se zvýšené námaze vyhnout nelze. Imy bojujeme s nepříjemným horkem. K pacientům jezdíme v ochranném oblečení a bohužel si nemůžeme obléct třeba kraťasy,“ dodal šéf záchranářů.

Lidé by podle lékařů měli v horkých dnech vypít nejméně tři litry tekutin denně. Doporučují vodu bez bublinek nebo neslazený čaj.