„Pořád se říká, jak mladí nic nedělají, ale tady je vidět, že to není pravda. Vzpomínám si, že tady bývaly většinou neudržované zahrádky, a teď je místo nich pěkný park s posezením. Víc takových dobrých nápadů," zhodnotila Radka Michalcová.

Lidé si mohli nejen prohlédnout stromy, které patří mezi opravdové unikáty, ale také se o nich dozvědět bližší informace. V okrasném parku totiž roste na devadesát stromů, které pochází z jiných oblastí světa a v České republice běžně nerostou. Podle původu dřevin je arboretum rozděleno na euroasijskou a americkou část.

„Jedná se například o davidiii listenovou, která pochází z Číny, nebo jírovec drobnokvětý, který v Prostějově nikde jinde není. Raritou je kysloun stromový, jehož listy indiány žvýkali, když se vydávali na lov, protože pak nepotřebovali dlouho pít. Unikátní je i bělas viržinský ze Severní Ameriky nebo kalopanax pestrý, který má po uvaření jedlé listy," vyjmenoval Tomáš Peka ze Spolku za staré Vrahovice, v jehož hlavně se nápad na vybudování arboreta zrodil.

Cesta k vybudování okrasného parku o rozloze tři tisíce metrů čtverečních však nebyla jednoduchá. S jeho realizací začali nadšenci před pěti lety.

„Na části pozemků se nacházela drobná políčka místních, kteří je obhospodařovali. Čtyři starší lidé tam měli svoje zahrádky, ale nebyl problém se s nimi domluvit. Jiné části byly neudržované a rostly na nich náletové a rumištní rostliny, na některých částech byly hromady odpadu," vzpomíná Tomáš Peka.

Arboretum však vyrostlo na pozemcích, které jsou v záplavové oblasti. A město v lokalitě v rámci protipovodňových opatření počítá s rozšířením koryta Romže, čímž by došlo ke zničení části okrasného parku. Podle Spolku za staré Vrahovice však situace nebude tak zlá.

„Vypadá to, že s těmi protipovodňovými opatřeními to zase nebude až tak žhavé. Projekt bude hotový na podzim, příští rok na jaře se o něm bude debatovat a nakonec bude realizován, pokud s ním budou souhlasit všichni majitelé pozemků. Podle debaty, kterou na toto téma svolalo město, se však zdá, že dvě třetiny majitelů s tím nebudou souhlasit," řekl Martin Hájek ze spolku.

Arboretum, které je nejen místem odpočinku, ale také domovem mnoha živočichů, se podařilo nadšencům i několika dobrovolníkům vybudovat bez dotací a veřejné finanční podpory.

„Lidé nám mohli s financováním pomoct tím, že si stromy adoptovali. A tím, že to udělali, mi umožnili splnit si sen. A za to jim děkuji," řekl na slavnostním otevření Tomáš Peka.