Popsal, že bioplyn získají z vypěstované kukuřice. Spalováním plynu v zařízení vznikne elektrická energie. Tu zemědělci dodají do sítě energetiků. A odpadní teplo zahřeje prasata.

Provoz ve výkrmně zastavilo družstvo kvůli neefektivitě před více než rokem.

„Bioplynová stanice nám sníží náklady. Výkrmnu navíc rozjedeme v odlišném provozu a v menším rozsahu než dříve," přiblížil změny Toman.

Družstvo se dle jeho slov zaměří na chov prasnic a prodej selat. Výkrmnu v nové podobě otevře v posledním čtvrtletí letošního roku.

Usedlíci záměr výstavby bioplynové stanice v areálu vícovského družstva nenapadli.

„Stavební povolení projekt získal. Zamítavý názor ze strany obyvatel obce jsem neslyšela," nechala se slyšet Jana Rozsívalová, starostka Vícova.

Tištínská zkušenost

Pro výstavbu bioplynové stanice se ve vícovském družstvu rozhodli poté, co navštívili stanici v Tištíně. Vstupní suroviny pro výrobu bioplynu jsou tam kukuřičná siláž, kejda skotu, prasat a hnůj. V provozu je tištínská bioplynová stanice od roku 2008. Její výkon činí 526 kilowatt.

„V souvislosti s provozem bioplynové stanice nejsou v Tištíně žádné problémy," prohlásila tištínská starostka Alena Wagnerová. Dodala, že provoz sice bývá při nepříznivém větru trochu cítit, ale lidem na vesnicí to nevadí natolik, aby si stěžovali.

„Vždyť ještě celkem nedávno bývalo hnojiště pod každým oknem," poznamenala k tomu Alena Wagnerová. Připomněla, že bioplynovou stanici buduje nejen vícovské družstvo, ale také to sídlící ve Vrahovicích.