Ve Špalíčku je k vidění i svitek Tóry z Mírova

Průvodcem zhruba tří desítek návštěvníků byl historik prostějovského muzea Filip Gregor, který se zaměřil zejména na povídání o prostějovských synagogách a židovských modlitebnách, seznámil přítomné se životem tří prostějovských rabínů a přidal komentář k některým vystaveným předmětům.

Pouze 100 stánků a bez průvodu Hanáků! Hody ovlivní koronavirová hrozba

„Můžete zde ve vitrínách vidět například svitek Tóry nalezené v roce 1957 na půdě Nápravně výchovného ústavu Mírov, synagogální textilie nebo část rozetového vitrážového okna z olomoucké synagogy,“ popisuje Filip Gregor.

K vidění je dále patnáct rámovaných panelů mapujících historii synagog například v Jičíně, Holešově, Kolíně, Třebíči, Dolních Kounicích nebo Úsově.

Spolek Hanácký Jeruzalém ve spolupráci s Muzeem a galerií Prostějov dopracoval výstavu o patnáct vlastních panelů, které se věnují osudům nebarokních synagog a židovských modliteben v Prostějově, jejich současnému stavu a využití, dále životu židovské komunity ve městě, prostějovským rabínům i židovským hřbitovům.

„Tyto panely jsou umístěny ve dvou sálech galerie Špalíček, v místnostech, kde bydlel do roku 1942 se svou rodinou poslední prostějovský rabín Ludvík Schap,“ dodal Gregor.

Kukuřice začíná dostávat na frak. A vypadá dobře, ale ti zatracení hraboši...

V galerii Špalíček bude výstava k vidění už jen dva týdny, konkrétně do neděle 27. září. Po barokních synagogách budou moci návštěvníci pomyslně navštívit s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem Svatou zemi. Stane se tak přesně ve čtvrtek 1. října, kdy zde proběhne vernisáž výstavy Masaryk a Svatá země.