Získala jste cenu Zlatý Ámos. Co to pro vás znamená?
Ocenění pro mě znamená strašně moc. Už samotná nominace je malé vítězství. Když vyhlásili mé jméno v regionálním kole soutěže, byla jsem naprosto užaslá. Všichni ostatní nominovaní si zasloužili první místo stejně jako já; byli všichni moc milí, sympatičtí, zkušení pedagogové. Z vítězství mám obrovskou radost a je pro mě velkou motivací do budoucna. Považuji ho za doklad toho, že cesta, po které jsem se ve výuce vydala, je správná, a mohu v ní pokračovat. Uznání žáků je pro mě osobně v práci nejdůležitější, a každý člověk je určitě rád, když jeho práce přináší pozitivní výsledky.

Proč si myslíte, že studenti nominovali právě vás? V čem je jiná vaše výuka?
Nemohu mluvit za své studenty, ale protože mě práce učitele baví, možná je to poznat a studenti to cítí. Oni sami říkají, že se jim líbí mé nadšení pro obor a také asi to, že mám většinou dobrou náladu. Snažím se ke všemu přistupovat pozitivně a chodím mezi žáky ráda. Také stále zkouším nové metody ve výuce, což je v jazyce snadné, protože dnešní doba nabízí nepřeberné množství různých materiálů a podnětů. Když člověk chce, snadno najde inspiraci.

Prozradíte, co vás na učení tedy nejvíce baví?
Baví mě téměř všechno. Každý den je jiný a plný dojmů. Práce se středoškoláky je přínosná, kreativní, nabíjí mě energií. Mnoho žáků je velmi talentovaných, jsou to zajímavé osobnosti. Mám ve své práci celkem volnou ruku, mohu používat různé metody, je to proměnlivá a zajímavá činnost. Co mi vadí je mnoho každodenní administrativy.

Byla práce učitelky vždy vaší vysněnou profesí?
Tou nebyla nikdy. Ocitla jsem se ve školství dost velkou náhodou a teprve pak zjistila, že toto je to pravé zaměstnání pro mě. Nikdy jsem si jako malá holka na učitelku nehrála. Ve školství jsem deset let, angličtinu učím déle. Dříve to byly jazykové školy, výuka ve firmách, soukromá výuka, ale před deseti lety mě oslovila střední škola Trivis Prostějov s návrhem, že hledají vyučujícího angličtiny. 

Podle výsledků ankety vás studenti považují za skvělého kantora. Jaký by podle vás měl být dobrý učitel?
Měl by mít rád svou práci a děti, které učí. Měl by dělat tuhle profesi ze zájmu. Já se opravdu do práce těším. Mám nějaké vědomosti a chci je předat těm, kteří o to stojí. Možná, že až se takto přestanu cítit, ze školství odejdu.

Na závěr bych se rád zeptal. Co říkáte na to, že by se na školách zavedla branná výuka?
Jsem rozhodně pro. Dnešní doba s sebou přináší společně s technickým pokrokem jednu dost negativní věc, a tou je nedostatek pohybu u mladých lidí. Branná výuka by toto mohla alespoň trochu změnit. (trn)