Napadená včelstva, med, úly i včelařské pomůcky musí chovatelé spálit. Ostatní včelaři v okolí jsou zase povinni plnit rozsáhlá opatření proti šíření tohoto nebezpečného onemocnění.

Pokud chtějí distribuovat med, musí doložit výsledky jeho laboratorního rozboru.

„Med od včelstev ze stanovišť ochranného pásma, případně skladovaný v ochranném pásmu ve stanovené pozorovací době, lze uvádět v jakékoliv formě do oběhu jen od včelstev klinicky zdravých a jen po předchozím laboratorním vyšetření na přítomnost spor moru. A to pouze na základě doložení negativního bakteriologického vyšetření směsného vzorku medu, odebraného po každém vytáčení,“ informoval o jednom z mnoha přísných nařízení Zdeněk Králík, ředitel Krajské veterinární zprávy pro Olomoucký kraj.

Pro lidi med z napadených včelstev však žádné riziko neznamená.
„Je to pouze ochranné opatření, aby se med nějakým způsobem nedostával zase zpátky ke včelám,“ vysvětlil Vlastimil Sobota z Českého svazu včelařů.

Mor včelího plodu je choroba postihující zavíčkovaný včelí plod. Nákaza se šíří třeba infikovanou potravou včel, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. „Mohou ji však rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci,“ poznamenal šéf olomoucké veterinární správy.

Spory moru se dostanou s potravou do trávícího traktu larev. Tam vyklíčí, namnoží se a zničí buňky žaludeční výstelky. Poté proniknou do dalších tělesných tkání. Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé několik centimetrů.

Loni byly v okrese kvůli včelímu moru zlikvidovány stovky včelstev. Jak to bude letos, to zatím Vlastimil Sobota nechce předjímat.