„V něm platí zákaz přemístování včelstev a matek uvnitř vymezeného ochranného pásma a z tohoto pásma ven. Včelaři také nesmí používat pomůcky a materiál z míst, kde není nákazová situace známa,“ upozornil na některá z důležitých opatření šéf Krajské Veterinární správy Aleš Zatloukal.

V kraji se situace kolem včelího moru lepší.

„Dá se říci, že počet ohnisek zjištěných letos je oproti loňsku výrazně nižší,“ podotkl Zatloukal.

Na Konicku však už včelaři bojují s morem delší dobu a stále se jim nedaří nad nákazou zvítězit.

„Už je to letos poněkolikáté. Na jaře byla ohniska přímo v Konici a teď už podruhé v Čuníně,“ posteskl si nákazový referent konické základní organizace Českého svazu včelařů Vladislav Škrabal.

Nakažené chovy se musí spálit

Nakažené chovy se musí utratit, což v praxi znamená spálit. To postihlo na jaře v Konici desítky včelstev, v Čuníně bylo takových naštěstí jen několik.

„Loni se zdálo, že už nákaza ustupuje, ale letos to bouchlo znovu a s takovou silou. Úly dezinfikujeme, dodržujeme všechna pravidla a nákaza se objevuje i na nových dílech a u nových včelstev. A nemůžeme přijít na to, proč,“ povzdechl si Škrabal.

Prodeje medu se však naštěstí zpřísněné podmínky v pásmech nedotýkají. Každý včelař, který chce med prodávat, třeba jen na trhu, jej totiž musí mít vyšetřený, ať už má včelstvo kdekoli.

„To není nutné až tak kvůli lidem, těch se včelí mor netýká. Ale včely, které by přišly s infikovaným medem do styku by se mohly také nakazit,“ podotkl Škrabal.

Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza postihující zavíčkovaný včelí plod. Šíří se infikovanou potravou včel, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci. Napadené larvy se přeměňují v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno. Konečným stádiem rozložení larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky a nelze ho odstranit bez jejího porušení.