„Vánoce nejsou o morálce, ale o radosti. Je to ale jiná radost, než když dají fotbalisté gól," říká Miloš Košíček, farář Církve československé husitské v Prostějově.

Na Vánoce se připravuje už během adventu.

„Vánoce prožívám tím, že začínám žít už v adventu. Štědrý den je potom pro mě velká radost už od rána. Raduji se, že ten den prožívám," říká Miloš Košíček a dodává, že se mu během dne honí v hlavě hodně kázání.

„Dopoledne musím být dvě hodiny v naprostém tichu, abych se setkal s tou radostí, že božský počin poslal božské dítě. Raduji se, když pak z toho ticha můžu vyjít," vysvětluje husitský farář, který se na Štědrý den účastní tradičního vánočního setkání v Botanico Café.

„Dám si zelňačku, což bude mé jediné jídlo za ten den, a poslechnu si koledy. Štědrý den je výjimečný, že se člověku ani nechce jíst," míní husitský farář, který poté jede navštívit svou manželku do Brna.

Pak už jej čeká první kázání.

„Jako první mě čeká mše v Pěnčíně, kde budu v devět hodin večer sloužit půlnoční. Štědrý den je však teprve předzvěstí, protože Vánoce jsou hlavně až na Boží hod vánoční, kdy mám na programu hodně bohoslužeb," vysvětluje Miloš Košíček.

Podle jeho slov chodí na půlnoční do kostela stále více lidí, kteří v průběhu roku do kostela nepřijdou. Někteří z nich se však po několika měsících vrací zpět.

„Snažím se dělat kázání tak, aby tomu rozuměli i nevěřící. Chodí hodně mladí a inteligentní lidé, stává se mi však, že někteří přijdou po půl roce s tím, že chtějí pokřtít nebo oddat, protože je zaujalo moje kázání. To mě vždycky potěší," říká prostějovský farář, podle kterého nejsou Vánoce o morálce, ale o radosti.

„Lidé si často myslí, že farář je přes morálku, ale to není pravda. Zvěst by neměla být morální nebo ukazovat teologické problémy, ale měla by zahřát jako svařák, který dávám po mši," usmívá se farář.

„V kázání chci dát lidem radost, kterou nestihli prožít v adventu, chci zažehnout alespoň jiskřičku radosti, aby si ji odnesli domů. Je to zodpovědnost," dodává Miloš Košíček, který během dne zvládne i čtyři kázání a najede kolem sto osmdesáti kilometrů za den.

„Je to vyčerpávající, ale zároveň to dobíjí energii. Lidé chtějí na bohoslužbě vidět někoho, kdo v tu práci věří a má v sobě jiskru," vysvětluje prostějovský farář a dodává, že konzumní Vánoce zastírají pravou podstatu křesťanských svátků.

„Nechci moralizovat, ale dárky by měly být prostředkem, kterým chci projevit radost od Boha. Nechápu, proč nevěřící slaví takovým způsobem křesťanské svátky," míní Miloš Košíček.

A jak je to u faráře s dodržováním vánočních zvyků?

„Když byly děti malé, dodržovali jsme více zvyků. Teď nasypu ptáčkům do krmítka semínka. Na kapra pak dojde až na Štěpána," uzavírá s úsměvem Miloš Košíček.