Jak slaví Vánoce náměstkyně primátorky, manželka a matka dvou synů, to prozradila Deníku Ivana Hemerková.

Jak vypadají Vánoce ve Vaší rodině? Držíte se tradic, nebo podléháte spíše moderním trendům?

Vánoce by měly být tradiční a já se je tak snažím i dodržovat. Na štědrovečerním talíři nikdy nesmí chybět rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Samozřejmě máme i stromeček a dáváme si dárky. Teď, když už jsou synové dospělí, dáváme si jen symbolické pozornosti. Vánoce nejsou o hmotném bohatství.

Mluvila jste o tradičních Vánocích, jaké zvyky se snažíte dodržovat?

Kromě klasické štědrovečerní večeře, kterou máme vždy v pět hodin, také držím půst. Ale bohužel už jsem jediná z rodiny. Když byli synové mladí, nutila jsem je, aby se také postili. Až po letech se přiznali, že měli složitě rozpracovaný systém návštěv babiček, které jim během Štědrého dne potají dopřávaly jídlo i sladkosti. Kromě toho také navštěvujeme hřbitov a vzpomínáme na ty, kteří s námi už svátky nemohou trávit. Část rodiny pak chodí na Půlnoční mši. Ale pro mě je nejdůležitějším zvykem návštěva rodiny a přátel, které během roku zanedbávám z důvodu pracovního vytížení.

Popadne Vás někdy ten klasický vánoční shon?

Doba adventu se pro mě nese nejen ve znamení příprav na Vánoce, ale také ve znamení Prostějovské zimy. Ale ani hektické období před vánočními svátky mě neodradí od toho, abych se na ně těšila. Rozhodně nepodléhám nákupním horečkám, ani nepeču ve velkém cukroví. Ale pravdou je, že třiadvacátého prosince doháním všechny resty, které jsem si předsevzala už v listopadu. Samozřejmě, že ne všechno stihnu a nakonec padnu únavou. Ale každý rok si po Vánocích říkám, že takhle to dál už nepůjde a příští rok začnu jinak. Samozřejmě, že se tahle historie opakuje každoročně.

Jak se letos těšíte na deníkovský projekt Česko zpívá koledy z pohledu jeho patronky?

Opravdu moc se těším! Je to výborná myšlenka a pokaždé si maximálně vychutnám tu příjemnou atmosféru. Není to jen o dětech, které zazpívají, nebo o profesionálních sborech. Je to o tom, že si s radostí zanotují i dospělí lidé, senioři, prostě všichni. Lidé všech věkových kategorií se sejdou u vánočního stromu a stráví pár společných chvil v přátelském a slavnostním duchu na náměstí.

Co byste na závěr popřála čtenářům Deníku?

Přála bych nám všem hodně štěstí, pokory a především tolerance. Kritičnost, mnohdy až přehnaná, prostupuje celou naší společností. Už dávno se neradujeme z maličkostí, ale prahneme po dokonalosti, která ve skutečnosti neexistuje. Přála bych nám všem, abychom si našli k sobě cestu a využili svátky klidu a pohody k návštěvě bližních.