V roce 2015 nastartoval Deník úspěšné pátrání po náhrobních kamenech z druhého prostějovského židovského hřbitova v dnešní Studentské ulici.

Dosud bylo nalezeno poměrně velké množství úlomků, z nichž se podařilo určit náhrobky či jejich fragmenty ke třem desítkám osob.

V roce 2017 bylo dvanáct náhrobků nebo identifikovatelných úlomků prohlášeno za kulturní památku.

Skupina nálezů pocházející ze Žešova přinesla však i jedno překvapení v podobě náhrobku ze 17. století. Ten určil odborník Židovského muzea v Praze Daniel Polakovič při dubnové akci Brány památek dokořán - Prostějov židovský při obhlídce nalezených kamenů, nyní uložených na novém židovském hřbitově v Prostějově.

"Náhrobek pochází z ještě staršího židovského hřbitova v Prostějově, po jehož zničení byl v 19. století zřejmě přenesen na druhý hřbitov v dnešní Studentské ulici. V letech 1943 a 1944 se dostal mezi ostatní náhrobky, které město rozprodávalo jako stavební materiál. Zdá se tedy, že zahrady a domy na Prostějovsku mohou vedle novějších náhrobků z 19. století ukrývat i kameny o dvě století starší," říká Tomáš Jelínek, mluvčí nadace Kolel Damesek Eliezer, která pracuje na projektu rehabilitace starého židovského hřbitova ve Studentské ulici v Prostějově.

O fragment a dosud nejstarší nalezený náhrobek ze zničeného židovského hřbitova v Prostějově projevilo zájem Židovské muzeum v Praze.

Obnovené hledání

Spolek Hanácký Jeruzalém pátrání po náhrobcích obnovil.

"Umístili jsme na našich webových stránkách výzvu a uvítáme jakoukoli informaci vedoucí k nalezení dalších náhrobků. Lidé nám mohou psát na adresu hanackyjeruzalem@gmail.com. Sami jsme také podnikli pátrání v místech, kde již některé náhrobky byly nalezeny, protože existuje jistá šance, že by zde ještě nějaké kameny nebo jejich fragmenty mohly být," uvedla Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém s tím, že pátrání po náhrobcích je i součástí projektu rehabilitace starého židovského hřbitova, kterou spolek podporuje.

Hřbitov, který ministerstvo kultury prohlásilo v roce 2016 kulturní památkou, byl zpustošen v průběhu německé okupace. Náhrobní kameny si tehdy rozebrali obyvatelé z Prostějova okolních vesnic a použili například jako dlažbu na své dvorky.

Dodnes na místě, o jehož pietní úpravě se jedná, spočívají ostatky bezmála dvou tisícovek prostějovských občanů židovského původu.

Mezi nimi například lékař a lidumil Gideon Brecher, který za významnou pomoc při cholerové epidemii v roce 1866 obdržel písemné poděkování městského zastupitelstva, továrník Feith Ehrenstamm, prostějovský rabín Jehošua Charif Horowitz, syn moravského zemského rabína Šmelke Horowitze, nebo předkové světoznámého filozofa Edmunda Husserla či literáta Stefana Zweiga.

V Žešově se našel náhrobek ze starého židovského hřbitova

PATŘIL MANŽELŮM. Nápis na fragmentu náhrobku patří manželům Hešelu a Frajdl, kteří zemřeli téměř rok po sobě a byli pochováni ve stejném hrobě pod jedním kamenem. Úlomek se podařilo určit díky opisům dochovaných náhrobků z nejstaršího prostějovského židovského hřbitova, které vznikly v 2. polovině 19. století péčí dr. Bernharda Porgese, učitele a ředitele židovské školy v Prostějově. Foto: Deník/Zdeněk Vysloužil