Podobně jako některé z dalších nálezů byl v minulosti i kámen připomínající její život a úmrtí použitý při stavebních úpravách.

„Minulý pátek uplynulo od úmrtí této ženy sto čtyřicet let," upozornil bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek.

Ten vysvětlil, jak k nálezu došlo.

„Na prostějovské muzeum se obrátil pamětník, který upozornil na základě výzvy deníku, že se v horní části obce náhrobky používaly ke dláždění a stavebním úpravám zahrad," uvedl Tomáš Jelínek, který ocenil pomoc při hledání i od dalšího z místních obyvatel.

„Měli jsme ohromné štěstí, že jsme se na liduprázdné cestě potkali s majitelem palírny Janem Kleinerem, který nám při hledání pomohl," dodal Tomáš Jelínek.

Samotný Jan Kleiner u nálezu nebyl. Pouze pomohl s bližším určením, kde by se mohl nacházet.

„Kolega teď provádí práce na zahradě a něco se tam objevilo," řekl k náhrobkům.

O životy Židů, jejichž náhrobky se teď na Prostějovsku objevují, se zajímá také Marie Dokoupilová z prostějovského muzea. zjistila také podrobnosti o tom, kdo byl Katharina neboli také Kathi Hamburgerová.

Těžký osud malé Kathi

„Katharina Hamburgerová, židovským jménem Chume, se narodila 14. ledna 1824 jako osmé dítě z dvanácti potomků Mosese a Josefy. Katharina při nehodě v dětství upadla tak nešťastně, že si způsobila poranění míchy. Její páteř se zkřivila a k tomu se přidružily různé další choroby, nakonec také duševní pomatení, až ji nakonec pětadvacátého září 1875 z utrpení vysvobodila smrt," řekla k osudu ženy, jejíž náhrobek se našel v Žešově.

Tento nález se přidal k už dřívějším, které se podařilo objevit. Lidé už ohlásili náhrobky z více než sedmdesát let zaniklého hřbitova v Seloutkách, Prostějově a také v prostějovské části Drozdovice.

V případě kamenů se také řeší nejen jejich původ či cena, ale také vlastnictví. Tomáš Jelínek přišel s informací, že se v Žešově s majitelem dohodl a lidé starající se o nálezy si mohou náhrobek Kathi Hamburgerové odvézt. V některých případech však lidé z prostějovského muzea a Tomáš Jelínek nemají štěstí.

V Drozdovicích neuspěli, náhrobky zde nechtějí vydat

„Kameny z Žešova si můžeme odvézt, což nemůžu říci o náhrobcích, kterými je vydlážděn dvůr v Drozdovicích. I když bylo jednomu ze spolumajitelů nabídnuto, že náhrobky významné historické hodnoty na vlastní náklady vyměníme za dlažbu, bylo nám řečeno, že náhrobky zůstanou tam, kde jsou. Těžko se v dnešní době chápe, že se někdo dovolává nacistických pořádků," sdělil Tomáš Jelínek a poukázal tím na skutečnost, že právě v době nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava došlo ke zničení židovského hřbitova nedaleko dnešního reálného gymnázia.

Některé náhrobky se pak staly součástí zahradních chodníčků či zídek.

Vznik pietního místa?

Někteří lidé si však přejí pro náhrobní kameny jinou budoucnost. Magistrát už kontaktovali představitelé židovských obcí s tím, že by rádi za pomoci vypátraných náhrobků udělali na místě bývalého hřbitova pietní místo, které by ho připomínalo. Odstupující primátora Miroslav Pišťák už vyslovil záměru podporu, ovšem s několika výhradami.

První náměstkyně primátora Alena Rašková je trochu jiného názoru.

„Pokud by tam stál supermarket, dalo by se určitě mluvit o zneuctění. Hřbitov však býval v prostoru před gymnáziem, který je zatravněný a nachází se zde i parčík i s pamětní deskou. Nic víc bych z toho nedělala," sdělila Prostějovskému deníku.