Řada stromů je ve stavu, kdy ohrožuje zdraví a dokonce i život návštěvníků parku. Některé z nich už tu neměly stát nejméně tři roky. V minulých letech byly vypracovány dva plány na obnovu parku, podle jednoho se mělo vykácet sto deset, podle druhého až sto třicet čtyři stromů.
„K tomuto postupu vydalo před třemi lety souhlasné stanovisko olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu i oddělení památkové péče Městského úřadu v Prostějově. Záměr byl ovšem realizován pouze v nepatrném rozsahu. Bylo vykáceno pouze sedmnáct stromů. Během následujících let navíc ke stromům určeným k likvidaci přibyly další, které buď uschly, dožily nebo u nich hrozí nebezpečí pádu či rozlámání kvůli špatnému zdravotnímu stavu,“ popsala stav parku zahradní architektka Ivana Erlecová z Vlastivědného muzea v Olomouci, které zámek i s parkem spravuje.
První vlna přinese kácení 56 stromů
V první vlně by mělo padnout padesát šest stromů. „Pětadvacet stromů se bude kácet hned, u ostatních ještě čekáme na povolení. Další etapa by pak měla přijít na řadu na konci roku 2010, ale pokud budou chybět finance, tak až v roce 2011,“ naznačila postup prací Ivana Erlecová. Většina stromů určených k pokácení patří mezi naše domácí a zdomácnělé druhy.
„Jsou to buky, duby, lípy, habr, javory – babyky, kleny i mléče, břízy, olše, topoly, vrby a jilmy. Kromě nich je nutné odstranit i čtyři severoamerické douglasky tisolisté, které jsou ve velmi špatném stavu. Ze šlechtěných dřevin je navržen ke kácení pouze sloupovitý topol a usychající smrk pichlavý, takzvaný stříbrný smrk. Tento druh má ovšem v areálu parku ještě další exempláře, takže k ochuzení dendrologické sbírky nedojde,“ ujistila olomoucká architektka.
Akát se do parku nehodí
V rámci sanace parku má správce v úmyslu vypořádat se definitivně i s akáty.
„Akát je skvělá dřevina do města, protože snese znečištění i zasolení. Do zámeckého parku se ovšem nehodí, protože obráží i z kořenů a pak rychle zapleveluje velké plochy. Navíc ovlivňuje chemické složení půdy, které pak špatně snáší ostatní rostliny,“ vysvětlila Ivana Erlecová.
Pokácené stromy nezůstanou bez náhrady. „Během příštího roku počítáme se zpracováním plánu dosadeb a na podzim se začne s výsadbou nových dřevin. Vlastivědné muzeum v Olomouci by v tomto směru chtělo pokračovat ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva-Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích,“ prozradila zahradní architektka
Počátky zámeckého parku sahají do třicátých let devatenáctého století, kdy hrabě František Josef I. Lothar Silva-Tarouca přeměnil původní barokní zahradu na anglický park.
V současnosti se na ploše jedenadvaceti hektarů nachází osm set padesát osm stromů. V dalším Taroucovském arboretu v Průhonicích mají srovnatelný počet stromů „natlačený“ na ploše tří hektarů.
