„Nyní řemeslníci ve východním křídle zámku budují informační regionální centrum a víceúčelové výstavní prostory. Rádi bychom, aby tyto prostory nabídli už letos zázemí divadelníkům a studentům na akcích majáles a Zámek Pointu,“ uvedl Drmola.

Současně s úpravami východního křídla stavbaři provádí i odvodnění zámku a průzkumné práce pro sanaci vlhkého zdiva.

„K propojení zámku optickým kabelem s budovou radnice, knihovny a městského úřadu na Školní ulici už došlo. Díky tomuto spojení historické budovy a moderních technologií, budou moci budoucí výstavní prostory zámku využívat prakticky neomezené datové připojení,“ zmínil se Miroslav Svoboda z prostějovského odboru rozvoje a investic.

Investice za sto milionů

Šéf tohoto odboru, Antonín Zajíček, spočítal:

„Práce ve východním křídle přijdou na necelých dvanáct milionů korun. Radnice ale zaplatí jen menší část z této sumy. Z Regionálního operačního programu Střední Morava se nám totiž na tuto akci podařilo získat necelých sedm milionů korun.

Pavel Drmola informoval, že další peníze z evropských zdrojů chce radnice získat na rekonstrukci západního křídla.

„Architekti právě dokončují dokumentaci týkající se úprav druhého nadzemního podlaží této části zámku. Chceme, aby tam přesídlil literárně-dramatický a taneční oboru Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose,“ konstatoval s tím, že doufá, že se do přestavby těchto prostor pustí dělníci ještě letos na podzim.

Další úpravy pak záleží, jak se shodují všichni prostějovští radní, jen dalších na dotacích. Předpokládají totiž, že rekonstrukce zámku spolkne dohromady více než sto milionů korun a tvrdí, že takový výdaj je pro městskou pokladnu příliš vysoký.

„Chceme, aby v zámku fungovala síň tradičních řemesel, letní kino, kavárna, pizzerie. Stavba musí žít, přitáhnout lidi, dokázat pokrýt část nákladů vynaložených na celý provoz,“ uzavřel vizi obnovy zámku Pavel Drmola.

Spravili jen střechu a krovy

V posledních sto letech fungoval zámek jako činžovní dům.

„Mám dojem, že poslední lidé v něm bydleli ještě před deseti roky,“ vybavil si Václav Hruška, bývalý ředitel prostějovského muzea, který je dnes na penzi.

Připomněl záměry města z touto historickou stavbou, jež radní prezentovali na přelomu milénia.

„Tehdy měli v úmyslu dávat každý rok z rozpočtu města určitou částku na opravu zámku. Do několika let tak měl být obnovený. Podařilo se spravit střechu a krovy, ale potom tento projekt usnul. Proč, to nevím,“ řekl Hruška před časem pro Prostějovský deník.