V průběhu čtvrtečního dne, se v ulicích Prostějova uložilo třináct dalších Kamenů zmizelých.

"Uložili jsme kameny za čtrnáctiletou Evu Redlichovou, její matku Julii Brammerovou a nevlastního otce Pavla Brammera v ulici Hvězda. Dále za bratry Ludvíka, Rudolfa a Josefa Bauerovy v ulici Hanačka, a to před jejich někdejší konfekční továrnou, která dnes funguje jako mateřská škola. Následně v ulici Fanderlíkova, kam jsme umístili kameny za Alexandra Brattera, jeho dceru Kláru a devítiletého vnuka Petra Eisenstädtera, dále v ulici Palackého za Midel a Salo Sternkükerovy,“ informoval předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.

Salomon a Anna

Poslední dva kameny se ukládaly na Pernštýnském náměstí, kde byly umístěny kameny za Salomona Kleinera a Annu Kleinerovou.

"Salomon a Anna Kleinerovi zde žili u svých příbuzných poté, co se museli vystěhovat z bytu v Havlíčkově ulici. Byli to rodiče mé babičky Alžběty Kleinerové-Zelené a její sestry Margit. Tuto krásnou mírumilovnou rodinu zničila zrůdná rasová nenávist Hitlerovy třetí říše," sdělila přítomným Anna Gajarová, pravnučka Kleinerových.

"Celý svět si dodnes klade otázku, jak je vůbec možné, že civilizovaná společnost připustila něco takového. Na konci této zrůdné mašinérie byly miliony mrtvých. Nacisté se pokusili vymazat jména a životní příběhy mrtvých. Dělo se tak bohužel i na naší krásné Hané a smutným případem je Prostějov, kde si lidé vydláždili dvorky náhrobními kameny ze zrušeného židovského hřbitova," uvedl Radek Vondráček, předseda poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a dodal: "Je skvělé, že existuje spolek Hanácký Jeruzalém, který organizuje tuto událost a že se ve spolupráci s městem snaží o rehabilitaci židovského hřbitova."

Vazba s Olomoucí

Osud prostějovských židů je úzce provázán i s Olomoucí.

"Město Olomouc musí hodně vděčit bývalé prostějovské židovské obci. Od poloviny patnáctého století nemohli židé bydlet v Olomouci a žili tedy v Prostějově. Právě lidé z Prostějova vybudovali olomouckou židovskou obec a budovali vlastně i město Olomouc. Myslím tedy, že dnešní akce je důležitá nejen pro minulost, ale i pro budoucnost. Věřím, že když budeme pokládat Kameny zmizelých v příštích letech, budeme se moci přesunout i na zrevitalizovaný židovský hřbitov," uvedl Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí České republiky.

Letošní termín ukládání pamětních kamenů byl původně stanoven na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války. Bohužel, epidemiologická situace přiměla organizátory akci odsunout, a to na 25. června 2020, což je datum opět symbolické, protože právě na přelomu června a července roku 1942 bylo z Prostějova deportováno 1259 lidí. Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v Baranoviči, Malém Trostinci, Treblince, Raasice, mnozí zemřeli v Terezíně. Domů do Prostějova se vrátilo pouze 109 osob.