„Už mi to tu leží pár let. Až nedávno jsem se dozvěděla od dcery, že Deník pozůstatky hřbitova shání," uvedla Alena Hradilová z Prostějova, která jeho další část objevila na své zahradě.

„Chtěla jsem zasadit rododendrony a narazila jsem přitom na kámen. Nejdříve jsem nevěděla, co to je, pak jsem si ale všimla znaků. Bylo jasné, že jsou hebrejské," uvedla Alena Hradilová, která poskytla i vysvětlení k tomu, jak se mohl kámen na zahradu dostat.

„Stával zde mlýn a zídka. Asi jediným vysvětlením je, že byl kámen součástí sbírky, která byla společně s mlýnem zbořená při stavbě nájezdu na Bedihošťe," tipnula si žena, jak se náhrobek dostal až do jejího držení.

Jak však upozornila, příliš se z této části židovské historie nezachovalo. Potvrdil to i Tomáš Jelínek, bývalé předseda židovské obce, který schraňuje informace o osudu jednotlivých částí židovského hřbitova.

„Domluvili jsme se s nálezkyní na tom, že si náhrobek převezmeme. V tomhle případě bohužel nebude nejspíš možné zjistit, komu náhrobek patří, na úlomku není uvedené jméno. Třeba bude v budoucnu možné porovnat tuto část podle fotky," řekl Tomáš Jelínek.

Bývalý hřbitov památkou?

Společně s několika dalšími lidmi se dlouhodobě snaží o prohlášení místa, kde se hřbitov nacházel, za kulturní památku. Případně za vybudování památníku připomínající tuto část prostějovské historie.

„V dřívějších dobách jsme se bavili o výkresu místa a také o rozsahu upravené plochy. Ta je však městská a současná primátorka takovým záměrům příliš nakloněná není. Aktuálně pak neprobíhají v tomhle směru žádná jednání," řekl k těmto záležitostem Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu.

Narazil tak na ne zcela vstřícný postoj prostějovské primátorky Aleny Raškové vůči prohlášení místa památkou. Poukázala přitom na pozdější možné potíže s pracemi na inženýrských sítích, kdyby místo dostalo památkovou ochranu.

SOUVISEJÍCÍ: Nedovedu si představit děti chodící do školy hřbitovem, říká primátorka