Kameny za Jindřicha Mayera, Pessel, Fanni, Josefinu, Stellu a Ruth Brennerovy, Adolfa Spitzera, Pavla Gelba, Esther Friedmannovou, Evu Gottlobovou a Pavla Gottloba se nacházejí na šesti místech v Prostějově. Konkrétně v ulicích Křížkovského, Kostelní, Rejskově Partyzánské, Erbenově a na Pernštýnském náměstí.
„Stolpersteine se nacházejí v místech, kde tito lidé žili, respektive odkud byli nuceni odcházet do transportů. Na štítku každého kamene je uvedeno jméno oběti, datum narození a úmrtí, respektive poslední známé datum, kdy dotyční ještě prokazatelně žili, nejčastěji se tak jedná o datum nástupu do transportu do vyhlazovacího tábora,“ říká Michal Šmucr, předseda spolku Hanácký Jeruzalém, který ukládání Stolpersteinů v Prostějově inicioval.

Spolek chce s ukládáním kamenů pokračovat i v dalších letech.
„Ozvali se nám potomci nebo příbuzní přeživších holokaust, kteří dnes žijí nejen v České republice, ale například v Izraeli nebo Švýcarsku, takže bychom rádi příští rok uložili další Stolpersteine za jejich zavražděné rodinné příslušníky," doplňuje Šmucr.
Ukládání Stolpersteine v Prostějově se zúčastnil i rabín Daniel Mayer z Izraele, potomek rabína Lesela (Eliezera, Lazara) Brülla z Prostějova nebo prostějovský rodák pan Tomáš Maier. Ten uložil jeden kámen za svého pradědečka Jindřicha. Oba tito lidé mají, ač nejsou příbuzní, kromě prostějovských kořenů společné ještě jedno: Jejich předkové jsou pohřbeni na starém židovském hřbitově v dnešní Studentské ulici. Oba jsou taktéž přesvědčeni, že rehabilitace tohoto posvátného místa, které bylo zničeno v průběhu II. světové války, je neméně důležitá jako připomínka životů zmařených v průběhu šoa.
V Prostějově žila až do 2. světové války početná židovská komunita. Koncem června a začátkem července 1942 však byli tito lidé deportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Z 1259 osob židovského původu z města a okresu Prostějov se po válce vrátilo domů pouze 109 lidí. Ostatní byli kvůli svému původu povražděni v Baranoviči, Malém Trostinci, Osvětimi, Raasice, Treblince a v jiných koncentračních a vyhlazovacích táborech. Mnozí zemřeli v Terezíně. Stali se tak oběťmi největší genocidy v průběhu 20. století.
