Investorem výstavby mostů je společnost Vojenské lesy a statky ČR (VLS).

„V rámci akce se provádí stavba dvou mostů a zpevnění břehů v jejich blízkosti. Důvodem je havarijní stav původních mostů, které nahradí nové v původní trase této účelové komunikace ve Stínavském žlebu. Investice si vyžádá 4,8 milionů korun,“ sdělil mluvčí VLS Jan Sotona.

Podle něj je probíhající zpevnění břehů a břehových nátrží v okolí staveb součástí protipovodňových opatření, která divize VLS Plumlov na Drahanské vrchovině realizuje od roku 2007.

„Tyto úpravy jsou prováděny beze změny trasy koryta, se zachováním původní hydraulické členitosti toku,“ doplnil Jan Sotona.

Zákaz vstupu do vojenského újezdu Březina
Ze zákazu si velkou hlavu nedělám, říká Jirka. A v klidu se „courá“ po Březině

Teď tam voda jen prosviští

Zpevňování břehů v délce několika desítek metrů v okolí obou mostů se ovšem některým lidem moc nepozdává.

„Chápu, že je potřeba břehy v bezprostřední blízkosti mostu zpevnit, ale přibližně stovka metrů oběma směry? To mi připadá příliš. Vždyť právě to, jak se Hloučela pomalu vlnila žlebem v prakticky nedotčené přírodě, mi přišlo unikátní. Teď daným úsekem prostě jen prosviští,“ zamýšlí se cyklista Zdeněk Palacký z Prostějova, který má trasu údolím v oblibě.

Co k tomu může říct odborník z praxe? Jak Koutný z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny se vodnímu hospodářství věnuje dlouhodobě a přidal k problematice pár svých postřehů.

Konicko vzdoruje Covidu-19
Konicko vzdoruje covidu: stále nula nakažených! Jaký tam mají recept?

Stavba mostů se bez stabilizace břehů neobejde

„Rekonstrukce či stavba technických objektů ve vodních tocích, jako jsou třeba právě mosty, se bez pomístní stabilizace břehů většinou neobejde. Otázkou je spíše míra, resp. rozsah opevnění. Je na projektantovi, aby posoudil, jak daleko od mostu je nutné břeh zpevnit,“ popisuje Jan Koutný.

Ač není technik, ze zkušeností může říct, že opevnění musí být zavázáno do břehů v místě, kde nehrozí jeho poškození (tj. například tam, kde je přímá trasa koryta a nedochází k turbulencím v zavázání opevnění.), je tedy nevhodné zakončit zához například někde v polovině zatáčky, protože při větším průtoku hrozí jeho poškození.

„Řádově desítky metrů opevnění v daném případě mostů ve Stínavském žlebu mě příliš nepřekvapují, zvlášť pokud je po cestě zákrut trasy toku a podél toku vede komunikace. Obojí je na fotkách, které jste mi poslali k posouzení, zřejmé, ale pro bližší zhodnocení bych musel vidět situaci přímo na místě,“ nechal se slyšet Jan Koutný s tím, že dno toku podle fotek opravdu vypadá relativně přirozeně s jakousi hydraulickou členitostí a přírodním substrátem (štěrk a kameny).

Oprava výmolů na silničce podél jižního břehu plumlovské přehrady od pláže U Vrbiček pod Zlechovem směrem k Plumlovu
Konec kráterům! Pod Zlechovem se opravuje cesta. Paráda, jásají lidé

Je nutné se na investici dívat v souvislostech

„A ještě bych měl jednu obecnější poznámku na závěr. Je vždycky nutné pohlížet na podobnou akci v patřičných souvislostech. Pokud má tok na jiných místech prostor k přirozenému vývoji, koryto se může vyvíjet do stran a tok má dostatečný přísun sedimentů, nemusí mu takové pomístné stabilizace břehů, navíc odůvodněné opravou mostů, příliš vadit. Naopak, pokud by hrozilo, že zbytečně dlouhou stabilizací dojde k poškození mimořádně cenných úseků toku, zkracování trasy a zahlubování toku, pak je třeba toto při přípravě projektu dostatečně zvážit a v projektu zohlednit,“ vysvětlil Jan Koutný.

Poznámka na okraj Jana Koutného
„Jako podpůrné opatření je možné na úrovni hladiny a pod ní v kamenech opevnění tu a tam nechat alespoň menší mezeru jako úkryt. To na fotkách ze žlebu vidím. Případně lze opevněný břeh zdrsnit umístěním některých kamenů opevnění tak, aby vyčnívaly z figury do vody, případně lze vytvořit jeden nebo více výhonů, umístit a patřičně stabilizovat nějaké mrtvé dřevo apod. Ale v případě jen pomístních stabilizací u mostů to není bezpodmínečně nutné - závisí opět na rozsahu opatření. Je ovšem důležité, aby v úseku opevnění nebyl budován nový stupeň, který by měnil spádové poměry v toku a díky kterému by na toku zbytečně vznikla nová migrační bariéra.“