Během něj se na tři desítky závodníků všeho věku postavili ke hřištím o rozměrech čtyři krát patnáct metrů a začali se předhánět ve svém odhadu a dovedných hodech.

„Dneska máme už sedmnáctý ročník. Na Štěpána je to vždycky trochu extrémní. Zažili jsme během těchto turnajů snad všechno. Led, metr a půl sněhu i jarní počasí. Hrajeme bez ohledu na to, jak je," říká organizátor turnaje Vladimír Marcián.

On sám není ve sportu původem z Francie žádný začátečník. Kromě toho, že aktivně hraje, je také prezidentem místního krumsínského klubu pétanque.

„Zatím jsme v okrese jediní, nevíme dokonce ani o nějakém spolku, který by to hrál. Aktuálně se tak v lize střetáváme s týmy například Litovle, Olomouce či Brna," vysvětluje situaci tohoto sportu na Prostějovsku.

Zároveň dodává, že se v obci s asi šesti sty obyvateli odehrálo už i republikové mistrovství.

Pátečního turnaje se v krumsínské pétanque aréně zúčastnily tři desítky lidí. Někteří z nich byli z řad rekreačních hráčů, jiní se zase podílejí na úspěších krumsínského klubu s názvem Hrode Krumsín. Jedním z ligových hráčů, kteří v pátek přišli poměřit své síly s ostatními, byl také Ladislav Kobza.

„Jsem ligovým hráčem, tento sport dělám už třináct let. Pro mě je na pétanque nejlepší to, že se všichni sejdeme, popovídáme si a hlavně si zasoupeříme," říká s úsměvem hráč.

Vladimír Marcián také doplňuje další přednosti sportu.

„V pétanque je fajn to, že může desetiletý kluk vyzvat například starce. Každopádně rozhodně neplatí, že jde o sport pouze pro lidi středného a staršího věku. Navíc je to i společenská záležitost, ne pouze sport," uvažuje muž číslo jedna krumsínských hráčů.

Na vánoční turnaj zavítala také netradiční posila. Zaházet a zakoulet si přišel také bývalý španělský reprezentant v pétanque Jose Medina.

„Posledních deset let jsem neměl na sportování tolik času, hodně jsem totiž pracoval. Jsem ale rozhodně rád a děkuji krumsínským, že tu můžu být. Je tu velice příjemná atmosféra," říká muž, který už toho ve sportu nemálo zažil.

„Odehrál jsem toho hodně hlavně ve Španělsku, ale také ve Francii, která je pro pétanque tím samým, čím je Anglie pro fotbal. Ve Francii jsem zažil hráče z řady zemí a opravdu kvalitní. Hrají se zde třeba tři dny dlouhé turnaje a sportuje se od rána do večera," vzpomíná.