Soutěžící, kteří svůj dojem z pálenky zapisovali do archů, ovšem nehodnotili pouze chuť. Samostatné kolonky měly také vůně, jemnost a celkový dojem. Hodnotitelé měli navíc ještě jednu bonusovou disciplínu. Křížkem totiž mohli do papírů zaznamenat, zda se jedná o jejich vzorek a ukázat tak znalost své vlastní práce.

„Už jsem si jednou svou vlastní slivovici poznal. Dnes jsou zde pouze slivovice, stalo se mi už ale také, že mezi nimi byla meruňka. Ta tam přitom neměla co dělat," říká jeden z účastníků Vojtěch Trochta po třetím kole vzorků.

Podle něj měli do té chvíle vzestupnou tendenci v kvalitě. Slivovice se v Křenůvkách hodnotila jako ve škole známkami 1–5. První z pálenek obdržela v seznamu pana Trochty číslo čtyři. Sám už se ale dříve setkal s tím, že vzorky byly podobné až stejné.

„Je to tím, že několik výrobců mělo karlátka z Myslejovic, stejnou odrůdu. Čtyři vzorky od čtyř různých lidí pak byly prakticky totožné. A je to škoda," vysvětluje.

Páteční košt byl ovšem tentokrát jen ve znamení slivovice. Proč vysvětlila jedna z organizátorek Marcela Žídková.

„Proti slivovicím je meruňkovice nesrovnatelná. Má zkrátka jinou intenzitu chuti a aroma. Nedají se tak dát do jedné soutěže," říká pořadatelka o jedenáctém ročníku akce. Někteří původní soutěžící odřekli účast, nakonec je však zastoupili návštěvníci z okolních obcí.